Hanácká palma

ikona
Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku vrba.
Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Hlavatá vrba rostoucí na břehu mlýnského potoka (náhonu).

Hanácká palma je název, jímž se v oblasti Hané a v jejím okolí označuje hlavatá vrba (hlavatka).[p 1][1]

Historie

Převážná část podhorské oblasti sníženin mezi Karpaty a Jeseníky (oblast mezi Hostýnskými vrchy, Moravskoslezskými Beskydami a Oderskými vrchy) je zemědělská a téměř bezlesá (moravské Záhoří, Kelečsko, Hranicko, Pobečví, Valašskomeziříčsko).[2] V minulosti byl pro nezastavěné části obcí oblasti příznačný stromový porost hlavatých vrb. Zvláště v území, v němž lesy zabíraly menší plochu, se používaly jako zdroj palivového dříví.[1] Využívání vrb dokládá starší zpráva o pastvině Závrbek u Lipníka z roku 1453.[3] Vrbiny v poli jsou zmíněny v roce 1786 pro okolí Přerova.[4]

U stromořadí jdoucích podél potoků a mlýnských náhonů, jak je zachycují mapy stabilního katastru z 20. let 19. století, se předpokládá, že jde o aleje tvořené hlavatými vrbami. Vrby byly nazývány „hanáckou palmou".[5][p 2] Na přelomu 19. a 20. století byl tento typický krajinný obraz tvořený hlavatými vrbami i na okraji Hané již považován za přežitek: "Pohled, jejž hanácké dědiny se zachovaným starobylým rázem ze vzdálí poskytují, jest takový: vysoké doškové (slaměné) střechy stodol obklopujících dědinu zevnějším věncem, vyčnívají vysoko nad střechy domů. Jenom věž a střecha kostela na vyvýšeném místě návsi stojícího, pne se ještě nad tyto střechy stodol zároveň s několika štíhlými topoly. Ostatně však neviděti z hanácké dědiny, blížíme-li se k ní, nic než zahradní zídky (na jižní Hané ploty) a mezi stodolami hojnost stromů ovocných. Řada nezbytných při hanácké krajině vrb — „hanácké palmy“ — označuje směr řečiště potoka."[6] Jako o možné náhradě za ně se uvažovalo o ovocných stromech: „Na některých místech nemohou se rozloučiti s „hanáckou palmou“ (rozuměj vrbou). Ó, co by tu mohlo všady ještě ovocných stromů býti! Ó jaký prospěch by z toho jednotlivcům i celému světu vzešel!“.[7]

Současnost

Dosud se takové staré mohutné vrby hlavatky stále nachází na mnoha místech v krajině mezi Hanou a Valašskem. Při silnici mezi Komárovicemi a Kelčí stojí u mlýnského náhonu. Rostou u Blazického potoka v Loukově, kolem potoka Žebrák mezi Lešnou a Palačovem, také u potoka jihovýchodně od Loukova. V Dobroticích v části Trávníky stojí při polní cestě. Jsou na několika místech v Babicích. Vrby zde rostou na několika místech: u náhonu nedaleko návsi, na místě U Mostka, v Jasenově (potok Jasenov) nebo v Hluboké. Místními jsou tam stále soustavně seřezávány. Životnost vrb se prodlužuje pravidelným ořezáváním. Stromy mohou být staré několik staletí. Některé mohou sahat až do raného novověku. Mladší výsadby se téměř nevyskytují. Řada mladých vrb byla vysázena před Bezuchovem u Oprostovického potoka.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Označení hlavatka: dle pamětníka Aloise Olivy.
  2. ↑ František Bartoš v Kapitole z prostonárodní geografie a ethnografie moravské píše, že "Hanáci nebývali velikými milovníky stromu ovocného. Nejoblíbenějším jejich stromem bývala vrba, od sousedů hanáckou palmou zvaná, kterouž jmenovitě návsí podél potoka a vlhká pastviska vysazovali."

Reference

  1. ↑ a b c BRYOL, Radek. Venkovské prostředí přechodného území horské a nížinné části Moravy. Kulturní krajina a tradiční stavitelství. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel DRÁPALA [online]. Brno: 2022 [cit. 2023-11-20]. S. 62. Dostupné online. 
  2. ↑ BRYOL, Radek. Venkovské prostředí přechodného území horské a nížinné části Moravy. Kulturní krajina a tradiční stavitelství. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel DRÁPALA [online]. Brno: 2022 [cit. 2023-11-20]. S. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ MALOŇ, Lubor. Putování dějinami. Město Lipník v proměnách staletí [online]. Lipník nad Bečvou: Město Lipník nad Bečvou, 2008. S. 15. Dostupné online. 
  4. ↑ LAPÁČEK, Jiří. Zápisky Šimona Špačka, obuvnického mistra, z konce 18. století. Přerov: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 2003. Dostupné online. S. 43. 
  5. ↑ BARTOŠ, František. Kapitola z prostonárodní geografie a ethnografie moravské. Osvěta: listy pro rozhled v umění, vědě a politice. Praha: Václav Vlček. Roč. 1885, čís. č. 1, s. 34. Dostupné online. 
  6. ↑ HOUDEK, Vítězslav. Hanácký grunt. Český lid. Brno: Roč. 1893, čís. č. 2, s. 141. Dostupné online. 
  7. ↑ SCHUBERT, Eduard. Stručné dějiny ovocnictví moravského. Brno: Moravská akciová knihtiskárna, 1900. Dostupné online. S. 74. 

Literatura

  • KŘEN, Karel. Z kraje hanáckých palem. Brno: [s.n.], 1925. Dostupné online. 
  • VYHLÍDAL, Jan. Znáš ten kraj, kde hanácké palmy kvetou?. Olomouc: [s.n.], 1914. 
  • VYKOUKAL, František Vladimír. V hanácké dědině, In: Pestré květy: obrázky ze života i z knih [online]. Praha: Alojs Hynek, 1900 [cit. 2023-11-21]. S. 1–18. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo vrba ve Wikislovníku
  • Taxon Salix ve Wikidruzích
  • Na okraji Kroměříže v lokalitě Stonáč najdete hanáckou palmu i žabku kuňku [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  • Beňák (původně Benešovy rybníky, Stonáč) a jeho poslední hanácká tůň u Bílan [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online.