O životě Hanse Wittena je jen málo dokladů. V archivu Braunschweigu se zachoval záznam, že Mistru Johannu van Kollen se roku 1477 narodil syn Hans. Roku 1502 je občan Kolína nad Rýnem Hans Witten uveden v daňových záznamech města Chemnitz. Roku 1507 je Hans z Kolína a znovu Hans Witten z Kolína nad Rýnem uveden jako autor oltáře v Ehrenfriedersdorfu. Tři jeho díla (Halle, Borna, Annaberg) jsou podepsána iniciálami H.W.
Dílo
Hans Witten byl jedním z hlavních sochařů německé pozdní gotiky a rané renesance, který vyvinul vlastní styl charakteristický fantaskními prvky. Wittenova freiberská tulipánová kazatelna je považována za nejvýznamnější památku reformace.[1] U staveb protestantských kostelů vzrostl význam kazatelny jako řečnického místa. Ta se stala symbolickým místem a kázané slovo Boží mělo vést k pravé zbožnosti.
U Wittenovy tulipánové kazatelny nesou schodiště kmeny stromů, architektura mizí za gotickou rozvilinou a vzpěry nese na ramenou mladší muž. Patron horníků sv. Daniel, sedící na schodech, měl podle bajky hledat rudu na stromech a teprve anděl ho upozornil na poklad v hlubině.
Známá díla
Annaberg
podepsané "Krásné dveře" (1512), původně v kostele františkánů-observantů, od roku 1577 v kostele sv. Anny
↑ Karl-Hermann Kandler, Meister "HW" - Hans Witten ?. www.kirche-chemnitz.de [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
↑Wolf Dieter Röber: Ein bisher unbekanntes Werk von Hans Witten in der Kirche zu Wünschendorf-Veitsberg bei Weida. In: Sächsische Heimatblätter Heft 1/1970, S. 26-28
↑Ingo Sandner, Helmut Wilsdorf, Arndt Kiesewetter: Spätgotische Tafelmalerei in Sachsen. Verlag der Kunst, 1993
↑ Trauergruppe aus einem Kalvarienberg. www.lempertz.com [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-28.
Článek byl přeložen z německé Wikipedie.
Literatura
Günter Hummel / Barbara Löwe / Frank Reinhold, Der Meister HW. Der kleine sakrale Kunstführer 4, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2003, 2011)
Günter Hummel: Der Hochaltar von Ehrenfriedersdorf. Der kleine sakrale Kunstführer 11, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2007)
Carmela Thiele, Sochařství, Computer Press, Brno 2004
Günter Hummel: Der Schmerzensmann von Weida, ein Werk des „Meisters HW“ , in: Jb. des Museums Hohenleuben-Reichenfels, Nr. 43 (Hohenleuben 1998), s. 79–84
Günter Hummel: Die schmerzhafte Madonna von Wünschendorf – ein Werk des „Meisters HW“ , in: Der Heimatbote. Beiträge aus dem Landkreis Greiz und Umgebung, Nr. 02/1995, 41. Jg. (Greiz 1995), s. 33-38.
Michael Stuhr (ed.): Die Bildwerke des Meisters H. W. Insel Verlag, Leipzig 1985 (Insel-Bücherei 1055)
Ludger Alscher et al: Lexikon der Kunst, Architektur, Bildende Kunst, Angewandte Kunst, Industriegestaltung, Kunsttheorie. Band I, Verlag Das europäische Buch, Westberlin 1984
Curt Langer: Hans Witten von Cöln oder Hans Witten und Hans von Cöln? In: Sächsische Heimatblätter Heft 7 (1961) s. 65–78
Walter Hentschel: Hans Witten Der Meister H. W. Verlag Seemann, Leipzig, 1938
Paul Jonas Meier: Das Kunsthandwerk des Bildhauers in der Stadt Braunschweig seit der Reformation. In: Werkstücke aus Museum, Archiv und Bibliothek der Stadt Braunschweig VIII., Appelhans, Braunschweig 1936
Walter Hentschel: Sächsische Plastik um 1500. Wilhelm Limpert-Verlag, Dresden, 1926