Hans Holbein starší (1460?Augsburg – 1524Issenheim, Alsasko) byl německý malíř, průkopník a přední osobnost přechodu německého výtvarného umění od gotiky k renesanci. Byl nejstarší z malířské rodiny, k níž patřil i jeho bratr a oba synové. Společně se svým bratrem Sigismundem maloval oltářní a deskové obrazy s náboženskými náměty i portréty ve stylu pozdní gotiky. Tvořil také dřevořezy, ilustroval knihy a navrhoval okna pro kostely. Začínali se u něj učit jeho synové Hans Holbein mladší a Ambrosius Holbein.
Život
Oltář sv. Šebestiána, 1516, Mnichov
Hans Holbein starší žil a pracoval na konci pozdní gotiky, jeho dílo znamená přechod k renesančnímu malířství v Německu. O jeho mládí toho není příliš známo. Jisté je, že se narodil v bavorskémAugsburgu, středisku, umění, kultury a obchodu jako druhý syn zámožného kožešníka Michaela Holbeina. Vyučil se zde malířskému řemeslu, snad v dílně rytce, malíře a tiskaře Martina Schongauera. V mládí hodně cestoval. Pracoval v horním i dolním Porýní, v Kolíně nad Rýnem a snad i v Nizozemsku. Příčinou tohoto cestování mohly být finanční potíže, neboť byl celý život chudý a měl dluhy. Od roku 1493 žil v Augsburgu, kde se zřejmě oženil. Podle některých pramenů si vzal za manželku dceru rytce a malíře Brickmaera von Stettona, s níž měl syny Hanse a Ambrosia. Pracoval však také v Ulmu (1499), ve Frankfurtu nad Mohanem (1501) a v Alsasku.
Roku 1517 opustil Augsburg, když byl prohlášen daňovým dlužníkem. Odjel do alsaskéhoIsenheimu u Colmaru, kde ve stejné době pracoval Matthias Grünewald. Holbein zde našel patrony a dostal zakázku na zhotovení oltáře. Mezitím ho jeho bratr i další věřitelé v Augsburgu obvinili z neplacení dluhů. Hans opustil dílnu i veškeré vybavení a uprchl do Basileje. Zemřel roku 1524 na neznámém místě.
Dílo
Jeho dílo obsahuje oltářní a náboženské obrazy, portréty a malby na skle. Zachované skicáře dokazují, že byl vynikající kreslíř. Pracoval spolu se svým bratrem, ale v dílně měl vedoucí postavení a všechna díla podepisoval svým jménem.
Madona s dítětem, 1492, MnichovObřízka Páně, 1500–1501, HamburgPortrét manželky kameníka, Národní galerie v Praze - Google Art Project
V Holbeinových raných dílech lze sledovat vliv jeho učitele Martina Schongauera, Rogiera van der Weydena, jehož dílo zřejmě poznal v Nizozemsku, a Hanse Memlinga. Uměleckou samostatnost projevil již ve svých nejranějších dílech, jako je Anna samatřetí (kolem 1485, Kreuzlingen). Dalším známým dílem je obraz Madona s dítětem (1492), dnes ve sbírce Julia Böhlera v Mnichově. Asi nejvýznamnějším dílem počátečního období jeho tvorby je tzv. Weingartenský oltář (1493, nyní v augsburské katedrále). Poté jej na víc než desetiletí ovlivnil van Eyck a kolínská škola. V tomto období vytvořil mj. Oltář sv. Afry a takzvané Šedé pašije z Donaueschingenu (1498), kde ve snaze o co nejvyšší harmonii barevného a tvarového účinku díla maximálně potlačil jeho barevnost. Je to dílo hlubokého soucitu a zbožnosti.
Vzhledem k návštěvám Ulmu, kde spolupracoval mj. se sochařem Michelem Erhartem, měl v této době i určitý vliv na ulmskou školu. Zda se s uměním Matthiase Grünewalda seznámil již kolem r. 1500 ve Frankfurtu nebo teprve v Alsasku, není známo.
Na začátku Holbeinova druhého malířského období (přibližně do roku 1509) stojí práce v bazilice Santa Maria Maggiore (1499) pro augsburské dominikánky. Následovaly Oltář dominikánského kostela ve Frankfurtu (1500-1501), na němž pracoval společně s bratrem Sigismundem a s Leonhardem Beckem, a hlavní oltář cisterciáckého kláštera v Kaisheimu (1502-1504). Ovšem k nejznámějším dílům patří oltář z baziliky sv. Pavla (kolem r. 1504), který je dnes umístěn v augsburské galerii, neboť je na něm vymalován umělec s oběma svými syny, Ambrosiem a Hansem. Hans starší na něm hrdě ukazuje na Hanse mladšího, jako by předpovídal jeho budoucí slávu. V této době se Holbeinovi po nějaký čas finančně dařilo, takže rodina nestrádala. Dílo tohoto období charakterizuje dramatický náboj zdůrazněný jasnými barvami spolu s živostí a výstižností výrazu. To je zřejmé hlavně na obrazu Ulricha Schwarze a jeho rodiny (kolem 1503).
Pozdní období Holbeinovy tvorby představuje např. Hohenburský oltář ze Sainte Odile v Alsasku (1509), který je dnes uložen v Národní galerii v Praze. Je již ovlivněn italskou renesancí. Holbeinovy postavy získávají renesanční tělesnost a namísto pozdně gotických dekorativních prvků se objevují renesanční motivy jako šlahouny a amorety. Patří sem i nádherný Kateřinský oltář (1512, Augsburg) a zejména Oltář sv. Šebestiána z roku 1516 (Mnichov, Alte Pinakothek), který je považován za jeho nejlepší dílo a jehož důležité části byly dlouho připisovány Hansi Holbeinovi mladšímu. Poslední Holbeinův obraz, který známe, je Studna života (1519), dnes v Národním muzeu umění v Lisabonu. Je to současně jedna z nejvýznačnějších maleb Madony ve staroněmeckém malířství.
Za svého života se Holbein těšil poměrně značnému věhlasu. Byl jedním z prvních malířů v Německu, jenž ve svých bohatých draperiích upustil od ostrých záhybů a linií a kdo přejal renesanční způsob malování pozadí. Začal používat jemnější italské výrazové prostředky, jimiž nahradil zastaralou německou přesnost a strnulost. Osvobozování obrazu, s nímž ve svém díle započal v období let 1512–1522, po něm dokončil jeho syn Hans. Stal se příkladem nejen pro něj, ale pro celou malířskou generaci 1. poloviny 16. století v čele s Albrechtem Dürerem. Jelikož však díky padělaným dokumentům a falešným podpisům bylo mnoho jeho prací připisováno právě Hansi Holbeinovi mladšímu, upadl poněkud v zapomnění. V posledních letech se však i v tomto ohledu udělal do značné míry pořádek.
1493 Weingartener Altar, Hohe Domkirche Mariä Heimsuchung Augsburg
1494–1500 Šedé pašije, Staatsgalerie Stuttgart
1499 Oltář pro Basiliku Santa Maria Maggiore, Augsburg, nyní Staatsgalerie Altdeutsche Meister
1499 Epitaf sester a bratranců, Augsburg, nyní Staatsgalerie Altdeutsche Meister
1500–1501 Oltář dominikánského kostela, Frankfurt am Main
1502 Epitaf sester Walterových, Augsburg, nyní Staatsgalerie Altdeutsche Meister
1502 Návrhy malovaných oken: Dom zu Eichstätt (1502), St. Ulrich in Augsburg, St. Jakob in Straubing
1502–1504 Hlavní oltář cisterciáckého kláštera Kaisheim (1502–1504)
1504 Basilika San Paolo fuori le mura, Augsburg, nyní Staatsgalerie Altdeutsche Meister
1509 Hohenburský oltář viz níže české sbírky
1516 Otář sv. Šebestiána, Alte Pinakothek Mnichov
1516 Svatá Barbora, 150×47 cm, Alte Pinakothek, Mnichov,
1516 Svatá Alžběta z Durynska, 150×47 cm, Alte Pinakothek, Mnichov,
1516–1517 Portrét ženy, 35×26,5 cm, Basilejské muzeum umění
1518–1520 Portrét ženy, 24×17 cm, Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid
1518–1520 Portrét muže, 24×17 cm, Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid
1519 Pramen života, Museu Nacional de Arte Antiga, Lisabon
Zastoupení v českých sbírkách
1509 Hohenburský oltář, dvoukřídlý: levé křídlo Smrt Panny Marie mezi sv. Šebestiánem, Lucií a Kateřinou na vnitřní straně, sv. Augustin a Tomáš na vnější straně; pravé křídlo: sv. Otilie vysvobozuje duši svého otce z očistce, okolí ní sv. Barbora, Apolena a Roch, na vnější straně sv. Ambrož a Markéta, Národní galerie v Praze[5][6]
↑ze sbírky V. Verniera získal František Šternberk a roku 1801 zapůjčil Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, srov.: Kolektiv autorů, Katalog sbírek starého umění NG, Praha 1988, s. 130–131, č. kat. 295–296
Marius Winzeler (ed.), 50 mistrovských děl, Sbírka starého umění ve Šternberském paláci Národní galerie v Praze, Národní galerie v Praze 2016, ISBN978-80-7035-610-4
Elsbeth Wiemann. Hatje Cantz (eds.), Hans Holbein d. Ä. : die Graue Passion in ihrer Zeit. Katalog zur Ausstellung Staatsgalerie Stuttgart 2010/2011
Katharina Krause: Hans Holbein der Ältere (Kunstwissenschaftliche Studien Bd. 101), Deutscher Kunstverlag, München / Berlin 2002, ISBN978-3-422-06383-9
Kolektiv. Slovník světového malířství. 1. vyd. Praha: Odeon-Artia. 1991. ISBN80-207-0023-4
B. Mráz, M. Mrázová. Encyklopedie světového malířství. 2. přeprac. vyd. Praha: Academia. 1988. 632 s. bez ISBN
Bruno Bushart: Hans Holbein der Ältere, Bonn 1965, 2. vyd. Hofmann Verlag, Augsburg 1987. ISBN3-922865-22-4
Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962
