Hannibal markýz Sommariva (Annibale marchese di Sommariva ) (10. března 1755 , Lodi – 10. července 1829 , Vídeň ) byl rakouský generál italského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, vynikl účastí v bojích proti revoluční a napoleonské Francii. V roce 1817 dosáhl hodnosti generála jezdectva, závěr kariéry strávil ve Vídni jako vrchní velitel pro Horní a Dolní Rakousko (1820–1829).
Životopis
Generál Hannibal Sommariva (cca 1820)
Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Lombardie , které náležel titul markýze . Studoval na šlechtické akademii v Miláně a již v roce 1771 vstoupil do císařské armády . Bojoval ve válce o bavorské dědictví , později se zúčastnil bojů proti Turkům . Vynikl ve francouzských revolučních válkách , kdy rychle postupoval v hodnostech (podplukovník 1793, plukovník 1796). Za účast ve vítězné bitvě u Magnana obdržel Řád Marie Terezie (1799) a téhož roku byl povýšen na generálmajora . V letech 1800–1801 byl guvernérem v Toskánsku . V hodnosti polního podmaršála (1807) byl vrchním velitelem ve Slezsku se sídlem v Opavě (1807–1811). Mezitím se zúčastnil tažení proti Napoleonovi v roce 1809 a bojoval v bitvě u Eckmühlu, později sloužil na Moravě a v Uhrách . Závěru napoleonských válek se zúčastnil opět v Itálii, kde byl velitelem pravého křídla rakouské armády (1813–1814). Poté byl zastupujícím velitelem ve Vídni (1814–1820). V roce 1816 byl jmenován tajným radou a získal potvrzení hraběcího titulu pro Rakouské císařství . V roce 1817 dosáhl hodnosti generála jezdectva[ 1] a nakonec byl vrchním velitelem v Horních a Dolních Rakousích (1820–1829). Po skončení napoleonských válek získal Řád železné koruny (1816) a ruský Řád sv. Alexandra Něvského (1818). Je pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově .
Odkazy
Reference
↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815) , Vídeň, 2006; s. 93 dostupné online
Externí odkazy