Hana Želenská-Zieglerová, rozená Marie Johanna Zieglerová (31. října 1898 Královské Vinohrady[1] – 1952[2]) byla česká operetní subreta.
Život
Hana Zieglerová se narodila roku 1898.[p 1] Pokřtěna byla jmény Marie Johanna.[1][p 2]
Narodila se na Královských Vinohradech u Prahy v rodině Emila Zieglera (* 1873), tehdy typografa a matky Marie, rozené Šlamborové (* 1876). Otec později uváděl jako povolání „divadelní koncertní mistr“ (Theater Koncertmeister).[3]
Její rodina byla umělecky založená. Dědeček Václav Ziegler (* 1843) byl švec a křídlovkář.[4] Její strýcové hráli na křídlovku a na housle, tety byly tanečnice. Její teta Adéla Zieglerová, provdaná Srnová (1869–1935) byla v letech 1885–1900 sólistkou Národního divadla a její teta Mařenka Zieglerová (1881–1966) byla operetní subretou a herečkou.[5]
Rodinný život
Dne 4. září 1918 se na Žižkově stala první manželkou herce a režiséra Drahoše Želenského. Později bylo toto manželství rozvedeno od stolu a lože a v roce 1934 prohlášeno za rozloučené.[6][7] V manželství s Drahošem Želenským se jí narodila dcera Ludmila (1919–1998, později Kalistová-Mecnarovská).[8]
Druhý manžel Hany Želenské se jmenoval Gustav Jirsák.[2]
Podle vzpomínek vnučky Jany Prachařové žila Hana Želenská spolu s vnučkou v době jejího dětství (tj. po roce 1937) na Zbraslavi; později (po roce 1946) se obě přestěhovaly k tetě Mařence Zieglerové do Mlazic u Mělníka, která zde vlastnila vilu Alba.[9]
Divadlo
Již jako dítě vystupovala se svou slavnější tetou v žižkovském divadle Deklarace[10] a v Divadle Marie Zieglerové (Praha VIII).[11]
Hrála mj. ve hře Bílá jeptiška své švagrové Laury v pražském divadle Akropolis,[12] se kterým spolupracovala i na taneční přípravě představení Velebníček a jeho schovanka.[13]
Když bylo v roce 1948 založeno Městské divadlo v Kolíně, byla zde pod dívčím jménem Hana Zieglerová angažována.[14] V roce 1949 účinkovala v Kolíně ve hře F. X. Svobody Směry života.[15]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Mylně se podle chyby v policení konskripci traduje, že se narodila roku 1900.[1]
- ↑ Umělecké jméno Hana ji odlišovalo od slavnější tety.
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Ludmila 1897-1899, snímek 387 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b PETRÁŠOVÁ, Ludmila. Inventář sbírky Antonie Strachové: Zieglerová Hana [online]. SOA Plzeň [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Emil Ziegler a dcera
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Václava Zieglera
- ↑ FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky III. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Zieglerová Marie, s. 856–857.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Prokop, matrika oddaných 1914-1920, snímek 222 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 600
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna: Drahoš Želenský [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
- ↑ PRACHAŘOVÁ, Jana. Protokol rozhlasové nahrávky [online]. Český rohlas, 2017-12 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Žižkovské divadlo "Deklarace". S. 12. Intimní Praha [online]. 1911-11-23 [cit. 2020-07-25]. S. 12. Dostupné online.
- ↑ Divadlo Marie Zieglerové, Praha VIII. S. 3. Národní listy [online]. 1909-04-26 [cit. 2020-07-25]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Národní politika, 10.11.1934, s.9, Divadlo Akropolis: Bílá jeptiška
- ↑ Divadlo Akropolis. S. 3. Večer [online]. 1932-12-03 [cit. 2020-07-25]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Kronika 1973, s. 28 [online]. Městský úřad Kolín, 1973 [cit. 2020-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26.
- ↑ Virtuální studovna: vyhledávání Zieglerová Hana [online]. Divadelní ústav [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.