Hakka Muggies je pražská kapela založená v roce 2002. Hraje lidovou hudbu Irska, Skotska a Bretaně, kterou kombinuje s rockem, punkem a metalem,[1] rockové coververzefolkových písní zahraničních autorů (mj. Cruachan) a také vlastní skladby v tomto stylu.[2] Texty písní jsou v češtině a v angličtině. Autorské texty bývají kolektivním dílem, některé texty napsali Jakub D. Kočí a Míla Linc.[3] Koncerty skupiny bývají občas zpestřeny tanečním nebo ohňovým vystoupením.
Dle kytaristy kapely název Hakka Muggies znamená "tradiční jídlo Shetlandských ostrovů [...], trochu jako skotský haggis, ale z rybích jater a žaludků. Taková rybí tlačenka."[4]
Historie
Hakka Muggies založili na přelomu let 2001 a 2002 Markéta Janatová a Erik Onoda.[5] První koncert se odehrál v červnu 2002 v Praze.[5] V srpnu 2002 vytopila zkušebnu kapely na Invalidovněpovodeň; zatopenou aparaturu se později podařilo zprovoznit.[6] V roce 2004 vznikla dema Rocky Road to Ireland a Jezevci a bubny. První regulérní album Is fearr an bás vyšlo v roce 2007, o tři roky později následovalo Feed the fairies.
V roce 2016 vyšlo po dvou letech nahrávání konceptuální album MDCCXLVI (1746), týkající se jakobitského povstání z roku 1745 ve Skotsku,[8] které ukončila bitva u Cullodenu v roce 1746. Autorem většiny textů je Erik Onoda, většinu hudby složil s využitím lidových motivů flétnista Albrecht K. Smuten, který v průběhu nahrávání z kapely odešel, ale album dotočil. Novým flétnistou se stal Martin Vítězník. K albu byl v limitované edici přiložen flash disk se kompletní dosavadní tvorbou skupiny ve formátu mp3. Album obsahuje licenční ujednání Klidně si to kopírujte, půjčujte a šiřte, budeme rádi,[8] obdobná licence byla i na albu Is fearr an bás.[9]
V roce 2017 kapela vydala řadové album Farewell to Erin.
Kapela sama definuje svůj styl jako world music-metal[12] či keltský rockpunkmetal[13] a píše, že "ve své tvorbě kombinuje lidové melodie Irska, Skotska a Bretaně s rockem a občasnými odbočkami k metalu a punku".[14] Podle Ondřeje Helara ze serveru Metalopolis.net Hakka Muggies "sází na líbivá místa okatě propůjčené (sic) z irského, skotského nebo bretaňského folklóru, místy HAKKA MUGGIES sahají i přímo ke coverům tamějších lidovek, které leckdy ponechávají s původní lyrikou, což je škoda."[15] Hudební publicista Petr Korál popsal styl Hakka Muggies jako "docela řízný bigboš, aniž by se vytratily ony elegantní a pro tvář skupiny naprosto určující keltské melodické ornamenty".[16]
Recenzenti oceňují kapelu za energická vystoupení a značný "drajv"[3] a kreativní zapojení netypických nástrojů (šalmaj, bodhran, keltská harfa),[17][3][11][18] naopak vytýkají kapele slabší pěvecké výkony,[15][1][17][10][19] malý podíl autorského materiálu,[15] a horší interpretaci cizojazyčných písní oproti písním v češtině.[15][17][10][18]
Současní členové
Hakka Muggies na trutnovském festivalu, 2012 zleva Jadrná, Onoda, Janatová, Pobuda, Jejkal a Smuten
↑ abcHÁJEK, Petr. Fotoblog: Hakka Muggies a křest knihy. blog [online]. 10. října 2011 [cit. 2013-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-10.
↑ abHistorie kapely na domovských stránkách [online]. Hakka Muggies [cit. 2016-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10.
↑Novinky na domovských stránkách [online]. Hakka Muggies [cit. 2016-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10.
↑ Předem plánované akce militantních neonacistů z řad Anti-Antifa. Bulletin o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice. Člověk v tísni, březen 2008, čís. 1, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-27.Archivováno 27. 2. 2017 na Wayback Machine.
