Areál hřebčína je kulturní památkou v těsném sousedství národní kulturní památky slatiňanského zámku a parku.
Historie
Koně ve Slatiňanech chovala již knížata z Auerspergu. Ti v letech 1894–1898 vystavěli nové velkolepé a moderní stáje pro koně dostihové, kočárové, pro parfosní hony a pólo. Projekt vypracovala anglická firma z Newmarketu W&C Manning, adaptace a realizaci provedl architekt Jan Schmoranz ze Slatiňan. Roku 1898 nechali zbourat starou klasicistní budovu stájí z konce 18. století mezi dnešním hřebčínem a zámkem. Konírny jim náležely (spolu se zámkem, parkem a velkostky Nasavrky a Žleby) až do roku 1942, kdy je po smrti Ferdinanda z Auerspergu zdědil jeho synovec Josef Trauttmansdorff. Tomu byl majetek zkonfiskován československým státem v roce 1945. V zámku bylo vybudováno (otevřeno roku 1950) hippologické muzeum, v hřebčíně byl ustaven Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech, v roce 1948 přejmenovaný na Výzkumnou stanici pro chov koní. Ta fungovala do roku 1992. Od roku 1992 je hřebčín součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V současnosti se zaměřuje na chov starokladrubských vraníků.
středisko chovu (stáj plemenných hřebců, 3 stáje plemenných klisen). Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volné stáji.
výcvikové středisko Slatiňany (pro výcvik hřebců a klisen do zkoušek výkonnost; výcvik klisen určených k prodeji pod sedlem a v zápřeži)
výcvikové středisko Heřmanův Městec (zámecké stáje v Heřmanově Městci; pro výcvik hřebců určených k prodeji) Součástí střediska je i galasedlovna se sbírkou sedel a postrojů.
hříbárna Slavice (v oboře Slavice; pro odchov hříbat od odstavu do věku 3,5 let)
Součástí hřebčína jsou i rozsáhlé pozemky v okolí Slatiňan a související provozy rostlinné výroby.
Chov starokladrubských koní
Starokladrubský vraník
Hřebčín Kladruby nad Labem se zaměřuje na chov starokladrubských koní, ve Slatiňanech chovají starokladrubské vraníky, v Kladrubech n. Labem bělouše. Toto plemeno má historické kořeny v době Rudolfa II., a po dlouhá staletí sloužilo jako zdroj kočárových koní pro rakouský císařský dvůr. Jde o unikátní plemeno, které je dnes chováno v tomto rozsahu jen v České republice. Chov starokladrubských koní byl téměř zničen úsilím československého státu po roce 1918, kdy bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Do roku 1931 se chov podařilo téměř zničit rozprodejem a převody chovného stáda. S regenerací chovu začal až profesor František Bílek ve 40. letech. Podle mnoha odborníků na poslední chvíli. K regeneraci museli být využiti zčásti i koně jiných plemen. Od roku 2001 je kmenové stádo bílých starokladrubských koní (a hřebčín Kladruby) národní kulturní památkou.
Odkazy
Literatura
Šimek, T. (ed.) et al. Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (východní Čechy). Svoboda, Praha, 1989.
53/2001 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.
