Hřešice jsou vesnice dvanáct kilometrů západně od Slaného, část obce Pozdeň v okrese Kladno, kraj Středočeský. Hřešice leží nad soutokem Hřešického a Bakovského potoka na cestě z Pozdně do Srbče.
Historie
První písemná zmínka o Hřešicích pochází z roku 1266, kdy ve vsi sídlil vladyka Budislav. Roku 1362 daroval probošt Záviš z Račiněvsi plat z Řešic k oltáři svatého Urbana v chrámu svatého Víta. Není známo, zda Závišovi patřila celá vesnice nebo jen její část. Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, kterou ve druhé polovině čtrnáctého století vlastnil Petřík z Hostivař. Roku 1403 daroval spolu s Vítkem z Hostivař a Mikšem z Řešic platy lounskému klášteru. Petřík neměl děti, a aby statek po jeho smrti nepropadl odúmrtnímu právu, zapsal dluh 300 kop grošů Vítkovi z Hostivař, Maříkovi, který byl písařem menších zemských desek a svému bratrovi Chotěborovi, faráři v Kolovratech. Vítek, Mařík a Chotěbor panství převzali o dva roky později a Petřík v Hřešicích zůstal jen jako jejich šafář, kterým zůstal až do smrti v roce 1415.[3]
Hřešice se potom jako odúmrť snažil získat pražský purkrabí Vykéř, ale Chotěbor snadno doložil, že vlastnické právo náleží jemu a jeho společníkům. Část vsi ve stejné době patřila Janovi z Řešic, jehož díl pravděpodobně v roce 1419 vlastnil Prokop ze Skal.[3] Tvrz zanikla nejspíše už v patnáctém století a nejpozději v letech 1535–1540, kdy Václav Kekule ze Stradonic Řešice prodal Jetřichovi Reichlovi z Reichu. Ten vesnici připojil k Srbči.[4]
Poloha tvrze je neznámá,[4] ale Ferdinand Velc uvedl, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější pověst O odvážné dívce.
Ve vsi byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: důl Anna Metropolitní kapituly v Praze, důl Union, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hřešicích, dva hostince, kovář, dva rolníci, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika.[5]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
206
|
202
|
164
|
181
|
162
|
166
|
191
|
141
|
147
|
137
|
106
|
71
|
65
|
165
|
112
|
| Počet domů
|
30
|
31
|
34
|
35
|
34
|
34
|
41
|
48
|
40
|
39
|
33
|
45
|
45
|
48
|
48
|
Pamětihodnosti
Hned za vsí směrem k Srbči je Babinecký rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Na této trase je možno se zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. K Dubovému rybníku se váže pověst O dubové chaloupce. Kaplička ve vsi a boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mšece, s. 162–163.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hřešice – tvrz, s. 163.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 391. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
