Háj (německy Gehae) je osada, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na západ od Radonic. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel ve třech domech.[3] Háj leží v katastrálním území Háj u Vintířova o rozloze 1,75 km².[4]
Název
Název vesnice je odvozen od blízkého lesa (háje). Ve staročeštině byl hájem nazýván les hájený, tj. takový, kde panstvo bránilo těžbě dříví. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Hagi (1281), de Hagye (1400), de Hage (1403), von Gehag (1438), w hagj (1545), Gehay (1621) Gehae nebo Kah a Gehau (1787).[5]
Historie
Háj je v písemných pramenech poprvé zmíněn roku 1278 ve spojení se jménem rytíře Petra z Háje. Později vesnici získali Žďárští ze Žďáru, kteří ji připojili ke žďárskému panství. Mikuláš Žďárský ze Žďáru z Háje vytvořil opět samostatné panství a v letech 1488–1498 (uvádí se také roky 1478–1498[6] nebo 1478–1495[7]) bydlel na tvrzi, které zde pravděpodobně stála.[8] Písemně je však doložena až v roce 1520.[6] Mikulášův syn Bedřich Žďárský ze Žďáru panství odkázal svým dětem: Stanislavovi, Jiřímu, Václavovi, Žibřidovi a Kryštofovi,[8] kteří majetek společně spravovali ještě v roce 1537. Roku 1544 však Háj prodali Albrechtu Šlikovi, který jej o tři roky později připojil k Vintířovu. Tvrz, jejíž polohu neznáme, brzy potom zanikla, protože ve zprávách ze sedmnáctého století se již neuvádí.[6]
Podle berní ruly z roku 1654 v Háji stálo devět usedlostí, ve kterých žili dva sedláci, dva chalupníci a pět rodin závislých na obci. Dohromady měli pouze pět potahů, sedm krav, pět jalovic a šestnáct prasat. O deset let později se ve vsi připomíná hospodářský dvůr, ovčín, mlýn, krčma a dva rybníky. Sedláci odváděli vrchnosti dvanáct strychů pšenice, žita a ječmene. Čtyřem z nich patřily pozemky o velikosti jednoho lánu, tři byli půllánici a jeden čtvrtláník.[7]
Od poloviny devatenáctého století začal klesat počet obyvatel a po druhé světové válce byla zbořena také většina domů včetně hospody s řeznictvím a barokního domu se šindelovou střechou, parkem a rybníkem.
K Háji patřila také malá osada Baráky (německy Baraken), která stála u silnice mezi Hájem a Ždovem, přibližně v místech mezi železniční tratí a korytem Vintířovského kanálu.[9] V roce 1930 v osadě stály čtyři domy, ve kterých žilo patnáct obyvatel.[7] Zanikla mezi lety 1950 a 1960.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel (z toho 52 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 104 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 114 obyvatel: tři Čechoslováky a 111 Němců. Kromě tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[11]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][12][13]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Obyvatelé
|
134 |
121 |
106 |
94 |
112 |
108 |
114 |
50 |
35 |
16 |
9 |
8 |
5 |
5 |
3
|
| Domy
|
20 |
19 |
20 |
20 |
20 |
20 |
21 |
15 |
— |
5 |
3 |
8 |
2 |
3 |
3
|
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Kadaňského Rohozce.
|
Obecní správa
V letech 1869–1950 byl Háj osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.[14]
Pamětihodnosti
U silnice ke Kadaňskému Rohozci stávala obdélné kaple z doby před rokem 1843 se sedlovou střechou a sanktusníkem uprostřed střechy. Osvětlovala ji dvojice půlkruhově zakončených oken v bočních zdech. Zbořena byla po roce 1945.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 510.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Háj – tvrz, s. 127.
- ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Háj, s. 68–69.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vyntířova, s. 445.
- ↑ a b Baráky [online]. Města, obce, osady a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 130. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
Literatura
Související články
Externí odkazy
.jpg)
