Háj (německyStolzenhain[3]) je vesnice, část města Loučná pod Klínovcem v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi třicet kilometrů jihozápadně od Chomutova a jeden kilometr jihovýchodně od Loučné. Vesnice vznikla v šestnáctém století v souvislosti s krušnohorským dolováním rud, ale postupně se proměnila v rekreační centrum zaměřené především na zimní sporty na nedalekém Klínovci. Háj leží v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem o rozloze 15,61 km².[4]
Název
Název vesnice je složen ze dvou slov. První část stolz pochází ze střední horní němčiny a znamená zpupný nebo nádherný. Druhé slovo hain (háj) je staročeským označením pro panský les.[5] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sstolczenhon (1654),[6] Stolczenhain (1663) a Stolzenhan (1785 a 1847).[5]
Historie
První písemné zmínky o vesnici pochází ze druhé poloviny šestnáctého století a zmiňují ji v souvislosti s kostelem v tehdejším Wiesenthalu. Vesnice vznikla v době rozmachu krušnohorského hornictví u významné cesty z Čech do Saska. V období před bitvou na Bílé hoře Háj tvořil součást hauenštejnského panství Kašpara Šlika z Holejče, kterému bylo za účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1623 vráceno jeho manželce.[7]
Vzhledem k velké nadmořské výšce se v okolí nedařilo pěstování zemědělských plodin, a základem obživy se tak stal chov dobytka.[8] Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedmnáct chalupníků, dva zahradníci a osm poddaných bez majetku. Celkem měli osmnáct potahů, 51 krav, dvacet jalovic, jednu ovci a 21 koz. K vesnici patřil také pivovar, krčma a čtyři mlýny.[7] Lidé kromě chovu zvířat pracovali v lese a věnovali se obchodu.[9] Přímo ve vesnici se na pravém břehu potoka Bílá voda dochovaly pozůstatky několika hald a asi deseti štol a šachet, ve kterých se těžila železná ruda.[10]
Do roku 1756 se vesnice značně rozrostla. Měla 92 domů, fungovalo v ní šest mlýnů a drátovna a živnost provozovala řada řemeslníků. Podle SchallerovyTopographie des Königreiches Böhmen z roku 1785 Háj patřil k ostrovskému panství. Úpadek těžby v Krušných horách způsobil, že si lidé museli hledat nové zdroje obživy. Staly se jimi zejména výroba krajek a rukavic v okolních drobných podnicích nebo práce v lese a na stavbách.[11]
Před polovinou devatenáctého století měl Háj tisíc obyvatel ve 123 domech, školu, dvě hospody, drátovnu a pět mlýnů.[11] V devadesátých letech devatenáctého století měla škola tři třídy, u vesnice se těžilo ložisko rašeliny a východně od vesnice se ve vápence vyrábělo vápno.[8]
V první polovině devadesátých let dvacátého století v Háji firma Tomáš Rameš provozovala malý podnik, ve kterém se vyráběl kovový nábytek. Po zániku firmy zůstal v areálu bývalé továrny nebezpečný odpad, který musel být zlikvidován na náklady Ústeckého kraje.[12] Samotná vesnice se proměnila v rekreační centrum, které těží z blízkosti lyžařských areálů na nedalekém Klínovci.[13]
Přírodní poměry
Vesnicí protéká potok Bílá voda, který se u Českých Hamrů vlévá do Polavy. Údolím východně od vesnice teče Černá voda. U jejího soutoku s Písečným potokem se v nadmořské výšce přibližně 884 metrů nachází malá vodní nádrž zvaná Drátovna. Pojmenována byla podle drátovny, která v těchto místech stávala. Její budova později sloužila jako hájovna a v roce 1930 samotu tvořil jeden dům, v němž žilo devět obyvatel. Nádrž od sousedních potoků odděluje 149 metrů dlouhá hráz vysoká až dva metry a plocha vodní hladiny dosahuje asi 1800 m². Nádrž vznikla v místech, kde se přirozeně akumuluje voda, a slouží k zadržení vody v krajině. Hlavním zdrojem vody je krátké potrubí z Písečného potoka, ale napájejí ji také dva drobné bezejmenné přítoky.[14]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1104 obyvatel (z toho 498 mužů), kteří byli kromě osmi cizinců německé národnosti a s výjimkou dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[18] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1228 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 1220 Němců a sedm cizinců. Kromě sedmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[19]
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Loučná.
Obecní správa
Po zrušení poddanství byl Háj samostatnou obcí v jáchymovském okrese. Roku 1949 se stal osadou Loučné, která byla začleněna do okresu Karlovy Vary-okolí a od roku 1961 do okresu Chomutov.[13] Obě vesnice patřily v období od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 jako části obce k Vejprtům. Od 1. ledna 1992 je Háj částí znovu samostatné obce Loučná, resp. Loučná pod Klínovcem.[23]
Pamětihodnosti
Asi 800 metrů jihozápadně od nádraží v Kovářské se nachází zřícenina vápenky. Měla dvě pece, ve kterých se topilo dřevem z okolních lesů a které zpracovávaly suroviny z okolních lomů.[24] Přímo v sousedství vápenky se nachází vzrostlými stromy zarostlé zbytky lomu, kde se těžil od kalciticko-dolomitický mramor, který zde vytvářel čočkovité těleso v svorech a kvarcitech.[25] Vápenka byla v provozu do třicátých let 20. století a od roku 1945 se používaly už jen přilehlé budovy jako myslivna. V roce 2003 se zřítila levá věž, a tím se odkryl vnitřek pece se žářištěm a postranní vzduchovou izolací.[26]
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20.
↑ abPROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 175–176.
↑SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Stolzenhain, s. 275.
↑ abBINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44. Dále jen Binterová (1999).
↑Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 244.
↑Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 119.
↑Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 130. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
↑Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144.
↑ELZNIC, Antonín; ZELENKA, Oldřich. Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje. Teplice: Krajské muzeum Teplice, 1979.
↑BINTEROVÁ, Zdena. Vápenka u Kovářské. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 10–11. ISSN0231-5076.
Literatura
BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44–48.
Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144.