Roku 1880 tak nastoupil jako suplující učitel na Slovanské gymnázium v Brně, následujícího roku byl jmenován adjunktem c. k. hvězdárny v Praze, kam se přesunul. Roku 1892 byl jmenován mimořádným profesorem astronomie na české sekci Univerzity Karlovy, roku 1897 získal řádnou profesuru. Roku 1893 byl jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk a mimořádným členem České akademie věd a umění.
Jako jeho asistent působil matematik a astronom Václav Láska, se kterým fakticky položili základy českého astrofyzikálního výzkumu. Byl také odborným redaktorem astronomické části Ottova slovníku naučného. Definitivně odešel do penze roku 1915.
Na jeho rodném domě v Jičíně byla roku 1945 instalována pamětní deska.[3]
Jeho synem byl průkopník českého sportu a lékař Josef Gruss (1884–1968).
Dílo
V různých vědeckých publikacích uveřejnil pojednání z matematiky, fyziky, meteorologie, především však z astronomie, mj. o jeho pozorování planet, komet, proměnlivých hvězd, mlhovin a dalších jevech. Zúčastnil se několikaletých pozorování periodických měn zeměpisné šířky pražské hvězdárny, jež přispěla k rozřešení otázky o kolisání zemské osy.
Odborné práce (výběr)
Z říše hvězd (1894, popularizační dílo o astronomii)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku غوستاف غروس na arabské Wikipedii.
↑REDAKCE. Gustav Gruss byl oceněn v roce 1945. Jičínský deník. 2013-09-10. Dostupné online [cit. 2022-10-30].
Literatura
KAREŠ, Martin: Průkopník českého sportu a lékař Josef Gruss (1884–1968) a šlechtický rod Leyendeckerů z Leyensteina. In: Genealogické a heraldické listy 4/2024, s. 2–14
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 545. Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Gruss na Wikimedia Commons