Gustav Bihl

Gustav Bihl
Gustav Bihl okolo r. 1900
Gustav Bihl okolo r. 1900
Narození3. října 1847
Künzelsau Württemberské královstvíWürttemberské království Württemberské království
Úmrtí19. února 1917 (ve věku 69 let)
Most Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení? Most
Povolánídůlní inženýr, podnikatel
ChoťMarie Barbara (roz. März), Josefina (roz. Weber)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Bihl (3. října 1847 Künzelsau19. února 1917 Most) byl německý důlní inženýr, průmyslník a podnikatel působící v oborech těžby hnědého uhlí a výrobě keramiky zejména v severních Čechách v okolí Mostu (Mostecké pánve). Dlouho úspěšně vedl těžební společnost Brüxer-Kohlenbergbau A. G., která předcházela pozdější Mostecké uhelné. Na přelomu století zakoupil továrnu na porcelán v Ledvicích a vybudoval z ní světově respektovaný podnik Porcellan- und Steingutfabrik G. Bihl a Com.

Život

Mládí

Narodil se ve městě Künzelsau v Bádensku-Württembersku na území bývalé Svaté říše římské (resp. Württemberského království) do rodiny učitele Jakoba Bihla-Kellera a jeho ženy Johanny. Po získání titulu důlního inženýra na báňské akademii začal Gustav Bihl pracovat v těžebním průmyslu, později též na území Rakouska-Uherska.

Uhelný průmysl

Bihlova vila v ulici Jana Žižky v Mostu (později sloužila jako Dům dětí a mládeže)

Počátkem 70. let 19. století se oženil s Marií Barbarou März, nějakou dobu žili v Győru v Uhrách. Následně byl Bihl zaměstnán v těžební společnosti Brüxer-Kohlenbergbau A. G. vlastněné podnikatelem Juliem Petschkem, která provozovala povrchové hnědouhelné doly v okolí Mostu a také v přeshraničním Sasku. Roku 1883 byl Gustav Bihl jmenován zplnomocněným, později řádným, ředitelem firmy. Za jeho řízení se rozšířila činnost firmy o moderní mechanizované vybavení, stroje i nová těžební území a doly: levně zakoupil zatopené doly s kvalitním uhlím, kde byl instalován systém nádrží a čerpadel, jeho autorem byl sám Bihl. Tyto doly byly odčerpány a nadále firmou zhodnoceny. V těžebním průmyslu Bihl působil do roku 1903.

Pro svou rodinu nechal u Mostu postavit v 80. letech 19. století v lokalitě Na Zahražanech pod Hněvínem honosnou sídelní vilu (tzv. Bihlova vila) v alpském stylu, v ulici Jana Žižky (tehdejší Gorenzově). Autorem projektu a stavby byl J. D. Feber z Teplic.

Keramický izolátor

Porcelán

Roku 1896 odkoupil Bihl od Roberta Hankeho podíl v porcelánce v Ledvicích u Duchcova, o rok později vyplatil ostatní podílníky a stal se jediným majitelem závodu, který dostal název Porcellan- und Steingutfabrik G. Bihl a Com.. Ten se pod jeho vedením začal rovněž zdárně rozvíjet: vyráběla různé druhy ozdobného porcelánu (majolika), kameninové zboží, později se keramička Bihl na základě velké poptávky zaměřila a ve velkém vyráběla také porcelánové izolátory. Pro odbyt svého luxusního zboží vlastnila firma vzorové pobočky téměř ve všech evropských metropolích a velkých městech, včetně Vídně, Berlína, Paříže, Londýna, Moskvy či Milána. V době největšího rozmachu firmy zaměstnával keramický závod na 800 lidí. Roku 1905 byla firma přeměněna na akciovou společnost a jako podílník do ní vstoupil Bihlův syn Gustav Bihl mladší.

Úmrtí

Gustav Bihl zemřel 19. února 1917 v Mostu ve věku 69 let a byl zde nejspíš také pohřben. Po jeho smrti převzal podíl v podniku jeho syn Gustav mladší.

Rodinný život

Gustav Bihl byl ženatý s Marií Barbarou März, spolu počali celkem čtyři děti, včetně dědice firmy Gustava Bihla mladšího. Marie Barbara zemřela ve 37 letech v Mostu roku 1885. Podruhé se Bihl oženil s Josefínou Weberovou, manželství bylo, z důvodu vyššího věku obou, bezdětné.

Odkazy

Externí odkazy