Guiyu oneiros je nejstarší dosud objevená článkovaná kostnatá ryba. Rodové jméno Guiyu je přepisem z čínského výrazu 鬼魚 guǐyú „strašidelná ryba“, druhové pochází z řeckéhooneiros (ὄνειρος) sen. Zkamenělé zbytkyGuiyu byly objeveny v dnešním Čchü-ťingu v čínské provinciiJün-nan ve vrstvě pozdního siluru staré asi 419 milionů let. Nalezené rybí fosilii chyběla pouze ocasní ploutev. Podle odhadu mohla být živá ryba dlouhá 33 cm.[1][2]
Guiyu popsal čínský paleontolog Min Zhu se svými spolupracovníky v roce 2009 na základě téměř kompletního typového exempláře. Ryba byla popsána jako základní příslušník třídy svaloploutvých ryb s anatomickými rysy jak paprskoploutvých, tak svaloploutvých ryb, ačkoli původní analýza souhrnu jejích rysů ji řadí blíž k rybám svaloploutvým.[3] Pozdější analýzy však tento názor zpochybnily a zařadily Guyiu a příbuzné rody (např. Psarolepis) mimo kmenové linie paprskoploutvých i svaloploutvých, bazálněji nežli jejich posledního společného předka.[4][5]Guiyu vrhá světlo na ranou diverzifikaci kostnatých ryb. Tento klad ryb se dělí na dva klady: nozdraté (Sarcopterygii) a paprskoploutvé (Actinopterygii) ryby. Podle nových údajů získaných díky Guiyu se toto dělení odehrálo ne později než před 419 miliony let během raného devonu. Guiyu má na páteř nasedající pletenec ramenní, což je rys, který nacházíme u primitivních čelistnatých obratlovců. Mezi další rané kostnaté ryby s nápadnými rysy patří řád Andreolepis a rody Lophosteus, Psarolepis, Ligulalepis a Dialipina.
Guiyu pokrývala ganoidní tkáň, jež kryla šupiny a lebeční kosti a ploutve jako u pravěkých paprskoploutvých ryb. Typový exemplář je asi 26 cm dlouhý a 11 cm vysoký. Hlava zabírá asi 23 % aerodynamicky tvarovaného těla, které je zhruba 2,5krát delší, než je jeho výška.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guiyu oneiros na anglické Wikipedii.
↑KING, Benedict. Which morphological characters are influential in a Bayesian phylogenetic analysis? Examples from the earliest osteichthyans. Biology Letters. 2019-07, roč. 15, čís. 7, s. 20190288. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN1744-9561. DOI10.1098/rsbl.2019.0288. PMID31311486. (anglicky)
↑LU, Jing; GILES, Sam; FRIEDMAN, Matt. A new stem sarcopterygian illuminates patterns of character evolution in early bony fishes. Nature Communications. 2017-12-05, roč. 8, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN2041-1723. DOI10.1038/s41467-017-01801-z. PMID29203766. (anglicky)
Literatura
ZHU, M.; ZHAO, W. The Xiaoxiang Fauna (Ludlow, Silurian) – a window to explore the early diversification of jawed vertebrates. Rendiconti della Società Paleontologica Italiana. 2009, s. 357–358.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ZHU, M.; ZHAO, W.; JIA, L.; LU, J.; QIAO, T.; QU, Q. The oldest articulated osteichthyan reveals mosaic gnathostome characters. Nature. 2009, s. 469–474. DOI10.1038/nature07855. PMID19325627.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
YU, X.; ZHU, M.; ZHAO, W. The origin and diversification of Osteichthyans and Sarcopterygians: Rare Chinese fossil findings advance research on key issues of evolution. Bulletin of the Chinese Academy of Sciences. 2010, s. 71–75.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guiyu oneiros na Wikimedia Commons
