Guillaume Berggren

Guillaume Berggren
Narození20. března 1835
Stockholm
Úmrtí26. srpna 1920 (ve věku 85 let) nebo 1920 (ve věku 84–85 let)
Konstantinopol
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Guillaume Berggren:Axel, Anders Zorn a otrokyně Emma Zornová a Claes Adelsköld jako otrokář, 24. prosince 1885

Pehr Vilhelm Berggren, známý jako Guillaume Berggren, (20. března 1835, Stockholm26. srpna 1920, Istanbul) byl švédský fotograf působící v Istanbulu.[1]

Životopis

Narodil se v chudé rodině s mnoha dětmi a odešel z domova, aby se stal učedníkem u tesaře. Během několika let si našel místo jako asistent mistra tesaře, Carla Knuta Edberga (?–1896). Na jeho doporučení dokázal Berggren získat pas bez data vypršení platnosti a začal cestovat v roce 1855.[2]

Při návštěvě Berlína se seznámil s fotografkou a dostal své první lekce fotografie. Krátce poté zemřela a on zdědil její fotografickou kameru.[1] Poté pokračoval ve svých cestách přes Drážďany, Lublaň, Bukurešť a Oděsu a v roce 1866 přijel do Istanbulu. Krátce poté přijal francouzské křestní jméno a na adrese Istiklal Caddesi založil fotografické studio s názvem „Lilla Sverige“ (Malé Švédsko).[2]

Jeho fotografie byly většinou scénami všedního dne, ale také fotografoval události spojené s rusko-tureckou válkou a zahájením provozu Orient expresu. Jeho hlavním zdrojem příjmů byli turisté.

V roce 1883 se vrátil do Švédska, ale brzy se do Istanbulu vrátil s mladou ženou, kterou představoval jako svou neteř, Hildou Ullin. To, co mělo být návštěvou, se změnilo na celoživotní závazek, protože s ním zůstala, aby mu pomohla provozovat jeho studio a spravovat obchod, který provozovala několik let po jeho smrti.[2] Rovněž využili rostoucí popularity pohlednic a vytvořili řadu krajin a městských scén. Jejich obchod byl ve Švédsku dobře známý a stal se oblíbeným místem švédských cestovatelů, včetně několika významných osobností, jako jsou Anders a Emma Zornovi, král Oskar II. nebo Sven Hedin.[1]

Návštěva Zornových je popsána v autobiografických poznámkách Claese Adolfa Adelskölda:

„Na Štědrý den ráno jsme se se Zornem rozhodli zahrát na Turky a šli jsme za tímto účelem ke švédskému fotografovi, panu Berggrenovi, usazenému v Konstantinopoli, aby nás vyfotografoval ve skupině nastrojené jako domorodci. Skupina, kterou uspořádal Zorn, obsahovala starého obchodníka s otroky (to jsem byl já), Emma Zorn byla otrokyně, o kterou se hádali dva milenci, Zorn a Axel, a snažili se jeden druhého přeplatit.“[3]

Nakonec, jak se cena a velikost fotoaparátů snižovaly a turisté si mohli koupit vlastní, bylo pro něj stále obtížnější si vydělat na živobytí. V jednu chvíli byl zjevně nucen prodat některé ze svých skleněných negativů zahradníkům, kteří je využívali ke stavbě skleníků. Naštěstí se o tom dozvěděli úředníci na německém velvyslanectví, kteří v roce 1916 většinu jeho negativů odkoupili.[1] Nyní jsou zachovány v Německém archeologickém institutu v Istanbulu.[4]:s.7 Navzdory tomu Berggren zemřel v bídě 26. srpna 1920. Bylo mu 85 let.

Velká sbírka jeho fotografií je k vidění v Muzeu moderny.[5]

Výstavy

Podle zdroje:[6]

  • Guillaume Berggren. Photographic Panoramas from the Straits of Bosporus and Constantinople, 3. listopadu – 16. prosince 1984, Muzeum moderny
  • Guillaume Berggren. Photographic Panoramas from the Straits of Bosporus and Constantinople, 11. března – 21. dubna 1989, Muzeum moderny

Galerie

Guillaume Berggren: Panorama Konstantinople, 1880–1890, složeno z deseti fotografií
Guillaume Berggren: Panorama Konstantinople, 1880–1890, složeno z deseti fotografií

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guillaume Berggren na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Sultanens svenske fotograf, Populär historia #6, 1994, Britta Ramklint
  2. a b c Leif Wigh, Fotografiska vyer från Bosporen och Konstantinopel: om den svenske fotografen G. Berggren och hans verksamhet under 1800-talet i det ottomanska Turkiet, Fotografiska museet, Stockholm, 1984 ISBN 978-91-7100-265-5
  3. Adelsköld, Claes Adolf, Utdrag ur mitt dagsverks- och pro diverse-konto. D. 4, Autobiografiska anteckningar m. m., Stockholm, 1901
  4. Archivovaná kopie. www.dainst.org [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04. 
  5. Moderna Museet - Collection. sis.modernamuseet.se [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  6. Chronology exhibitions and events. Moderna Museet i Stockholm [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy