PROFILPELAJAR.COM

Gryon
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°16′25″ s. š., 7°3′46″ v. d.
Nadmořská výška	1114 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Aigle
	Gryon Gryon, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	31,98 km²
Počet obyvatel	1 331 (2018)
Hustota zalidnění	41,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gryon.ch
PSČ	1882
Označení vozidel	VD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gryon je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Aigle v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Geografie

Gryon leží v nadmořské výšce 1114 m, vzdušnou čarou 9 km jihovýchodně od okresního města Aigle. Vesnice se rozkládá na jižním svahu vysoko nad údolím Avançonu, západně od masivu Diablerets, v panoramatické poloze asi 700 metrů nad rovinou Rhôny.

Území obce o rozloze 15,2 km² pokrývá část Vaudských Alp. Oblast je z větší části ohraničena na jihu tokem říčky Avançon a na severu potokem Gryonne. Mezi nimi se zvedá hřeben Gryon, který na náhorní plošině Plan Sépey dosahuje výšky 1246 metrů nad mořem. Tento hřeben pokračuje na východ přes La Barboleusaz a Les Chaux ke skalnatému hřebeni s vrcholy Le Coin (2229 m n. m.) a Pointes de Châtillon (2368 m n. m.). Na západním svahu Culanu, který je již součástí masivu Diablerets, se nachází nejvyšší bod Gryonu ve výšce 2620 m n. m. Na západním svahu se nachází hora Culan, která je již součástí masivu Diablerets. Na severním úpatí tohoto hřebene leží v pramenné oblasti Gryonnu alpská oblast Taveyanne. V roce 1997 bylo 10 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 51 % lesy a lesními porosty, 30 % zemědělstvím a necelých 9 % neproduktivní půdou.

K obci Gryon patří osady Rabou (1130 m n. m.) nad údolím Avançonu a La Barboleusaz (1211 m n. m.) na hřebeni mezi Gryonne a Avançonem, rozsáhlé rekreační osady v oblasti Les Frasses, vysokohorská osada Taveyanne (1647 m n. m.) a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi Gryonu jsou Bex, Ollon a Ormont-Dessus.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1189 a nese název Griuns; až do roku 1867 se používal také pravopis Grion. Před rokem 1189 patřil Gryon k území Bexu, ale poté se dostal do majetku opatství Saint-Maurice díky daru Petra von Griuns.^[2]

S dobytím panství Aigle Bernem v roce 1476 přešel Gryon pod správu panství Aigle. Vesnice si však zachovala zvláštní postavení, protože soudní práva zůstalo Saint-Maurice. V roce 1539 byla v Gryonu zavedena reformace. Od 17. století docházelo k opakovaným sporům s městem Bex, kterému Bern udělil právo využívat gryonské lesy k provozu solných dolů. Dne 19. července 1719 zničil požár řadu domů.^[2]

Po pádu Staré konfederace patřil Gryon v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté, když vstoupila v platnost Ústava o zprostředkování, sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byl přiřazen k okresu Aigle.^[2]

Ve druhé polovině 19. století zažil Gryon hospodářský rozmach. Díky lepšímu dopravnímu spojení (silnice a ozubnicová železnice) se obec rozvinula v letovisko. V letech 1871–1876 zde pobýval básník Juste Olivier.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	403	388	404	445	449	480	545	548	563	569	697	706	752	827	995	993

Z celkového počtu obyvatel je 87,6 % francouzsky mluvících, 4,0 % německy mluvících a 3,2 % anglicky mluvících (stav k roku 2000). V průběhu 20. století počet obyvatel neustále rostl, zejména po 2. světové válce, kdy se obec stala rekreačním střediskem.

Hospodářství a turismus

Až do druhé poloviny 19. století byl Gryon vesnicí, která se zabývala především zemědělstvím. Po roce 1875, kdy byla otevřena silnice z údolí Rhôny do Gryonu, se obec začala rozvíjet jako turistické středisko.

V současnosti hrají mlékárenství, chov dobytka a lesnictví ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen malou roli. Další pracovní místa jsou k dispozici v malých místních podnicích a především v sektoru služeb. V údolí Avançon se od roku 1895 nachází elektrárna La Peuffeyre, kterou provozuje společnost Forces Motrices de l’Avançon.

Kromě zboží každodenní potřeby se průmysl v Gryonu zaměřuje především na cestovní ruch. Spolu se sousední obcí Villars-sur-Ollon se Gryon stal významným turistickým střediskem s letní i zimní turistikou. Zejména od 80. let 20. století bylo v oblasti La Barboleusaz vybudováno moderní turistické centrum a četné hotely, rekreační kolonie a víkendové domy. Výšiny La Chaux jsou obsluhovány horskou železnicí. V zimě je v provozu řada lyžařských vleků, které umožňují přístup i do lyžařské oblasti Villars-sur-Ollon.

Díky své atraktivní poloze se obec v posledních desetiletích rozvinula také v rezidenční obec. Mnoho zaměstnanců dojíždí za prací do větších obcí v údolí Rhôny.

Doprava

Obec se nachází mimo hlavní dopravní tepny na spojovací silnici z Bex do Villars-sur-Ollon. Obec je napojena na síť veřejné dopravy ozubnicovou železnicí Chemin de fer Bex–Villars–Bretaye (BVB), která jezdí z Bex do Gryonu od 4. června 1900 (pokračování do Villars-sur-Ollon bylo zprovozněno 10. června 1901). Trať nyní provozuje společnost Transports Publics du Chablais.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gryon na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d RAYMOND, Denyse. Gryon [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-03-11 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (německy)