Městskou část vymezuje na severu Futoška ulica, západní hranici představuje Ulica Vojvode Kninćanina a Ulica Kola sprskih sestara. Jižní hranici potom tvoří Bulevar Cara Lazara, východní hranici potom Bulvár Osvobození. V Grbavici se nachází řada kostelů, škol i správních objektů (např. sídlo společnosti Elektrovojvodina), nebo Rádio signal či novosadská teplárna.
Historie
Grbavica získala svůj název podle známějšísarajevské čtvrti, především kvůli tomu, že na urbanistickém plánu čtvrti pracovali stejní lidé, jako v Sarajevu (Milan Cvetkov a spol.) Skutečnost, že byly zkopírovány původní plány bosenské metropole byla především dána rychlým rozvojem Nového Sadu a tedy urgentní potřebou vybudovat nové byty v co nejkratší době.