Grand Prix Austrálie (LVI Foster's Australian Grand Prix) byla 16. závodem sezóny 1991, který se konal 3. listopadu1991 na okruhu Adelaide. Grand Prix Austrálie byla původně vypsána na 81 kol, ale pro hustý déšť byla po 13 kolech ukončena a piloti získali jen polovinu bodů.
Popis závodu
Před Grand Prix Austrálie se vyhrotil spor mezi Alainem Prostem a týmem Ferrari, Alain Prost veřejně kritizoval vedení týmu a proto byl ze stáje propuštěn, jeho místo zaujal testovací pilot Gianni Morbidelli. Tato změna přiměla ke změně i Minardi, kde doposud působil Gianni Morbidelli, kterého do týmu dosadilo Ferrari se svou dodávkou motorů. Minardi na jeho místo angažoval Roberta Morena, který se tak vrátil do formule 1, poté co nejprve opustil Benetton a později Jordan. Další návrat do formule 1 provedl Bertrand Gachot, který po konfliktu s londýnským taxikářem skončil ve vězení a na jeho místo v týmu Jordan přišel Michael Schumacher. Bertrand Gachot nahradil v týmu Larrousse Erica Bernarda, který se zranil v Japonsku. Grand Prix Austrálie byla posledním závodem ve formuli 1 pro trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta, který ohlásil konec kariéry.
Kvalifikace
Tréninky i kvalifikace se odehrávaly na suché trati za slunečného počasí. V předkvalifikaci pohřbil své naděje Gabriele Tarquini jenž v jejím závěru rozbil vůz o zeď. Jeho čas by přitom bohatě stačil na kvalifikační čas kolem 20 místa. Druhým smolařem byl Nakoi Hattori, jehož Coloni nefungovalo optimálně a tento Japonec se nikdy neprobojoval z předkvalifikace a po australské Grand Prix formuli 1 opustil. Aguri Suzuki nepříjemně havaroval v první zatáčce což ho stálo umístění na startovním roštu. Také Stefano Modena havaroval, ale jeho havárie nebyla tak hrůzostrašná a Stefano vyvázl bez zranění a mohl nastoupit do závodu a navíc jeho předchozí časy mu vynesli devátou startovní pozici. Překvapením byl Martin Brundle, který se s vozem Brabham-Yamaha do závodu neprobojoval a skončil na druhém nepostupovém místě v kvalifikaci.
Závod začínal za prudkého deště a nejlépe odstartoval Ayrton Senna, který se ujal vedení před svým stájovým kolegou Bergerem, celá startovní procedura se obešla bez větších problémů. Riccardo Patrese přišel o dvě místa na startu a posléze se propadl i za obě Ferrari Alesiho a Morbidelliho. Ve třetím kole se chyby dopustil i Gerhard Berger a přepustil tak druhou příčku Mansellovi. Berger se dokázal vrátit na třetím místě, mezitím se Nigel Mansell snažil stáhnout náskok Ayrtona Senny. Od pátého kola se na trati začali dít velké věci, nejprve havaroval Satoru Nakadžima, hned vzápětí ho následoval jak Thierry Boutsen,tak Nicola Larini. Lariniho vozu se nestihl vyhnout Jean Alesi a roztříštil o něj své Ferrari.
Dalším nešťastníkem byl Pierluigi Martini na Minardi, jenž dostal smyk na rovince Brabham a skončil v postranní zídce. Příčinou jeho nehody byl stale silnější a prudší déšť. Také Riccardo Patrese bojoval s poškozeným přítlačným křídlem, v 15 kole havaroval Mansella, drobné problémy postihly i Alboreta a Modenu.
V 16 kole dostal smyk i Berger a Ayrton Senna při průjezdu cílovou rovinkou gestikuloval směrem k maršálům, dožadoval se tak zastavení závodu. Závodní maršálové nakonec vyslyšeli Sennovo volání a závod zastavili v 17 kole, když bylo pořadí Ayrton Senna, Piquet, Morbidelli, De Cesaris, Zanardi a Modena. Maršálové nakonec vyhlásili za platné výsledky pořadí po průjezdu 14 kolem. To vzneslo spoustu protestu, které nakonec nebyly uznány a za konečné výsledky bylo vyhlášeno pořadí po průjezdu 14 kolem.
Závodní maršálové měli ještě tendenci závod restartovat, ale po protestu Ayrtona Senny a Riccarda Patreseho nakonec od této myšlenky upustili. Slavnostní vyhlášení na stupních vítězů se muselo obejít bez Nigela Mensella, který po zranění skončil v nemocnici.
.svg)
