Marcus Antonius Gordianus Sempronianus (asi 192[1] – leden či březen 238 Kartágo) byl římský císař vládnoucí spolu se svým otcem Gordianem I. v lednu či březnu 238.[2] Jméno jeho matky[3] ani bližší údaje o jeho rodině nejsou známy.
Vláda
Na trůn Gordiana dosadili obyvatelé města Thysdru v provincii Africa, kteří zavraždili prokurátora císaře Maximina Thráka a od převratu patrně očekávali především amnestii za svůj zločin. Gordianus, jenž se stal spoluvládcem svého otce, sice nebyl politicky nezkušený (za Alexandra Severa zastával konzulát), pravděpodobně však postrádal větší vojenskou praxi – což se ukázalo jako rozhodující. Jeho narychlo sehnaná domobrana utrpěla u Kartága porážku od jednotek numidského legáta Capelliana, věrného dosavadnímu císaři, a on sám v boji padl. Vládl stejně jako otec zhruba dvacet dní.
Nad Gordianem II. bylo po smrti vyneseno damnatio memoriae, za panování Gordiana III. ho však spolu s otcem konsekrovali za boha.
Poznámky
- ↑ Podle Historie Augusty (Vita Gord. 15, 2) mu bylo v době císařské proklamace 46 let.
- ↑ Březen uvádí např. Der Kleine Pauly, sv. II., článek Gordianus I., sloupec 845, leden má D. Kienast: Römische Kaisertabelle. Grundzüge einer römischen Kaiserchronologie, Darmstadt 1996, ISBN 3-534-18240-5.
- ↑ Údaj Historie Augusty (Vita Gord. 17, 3), že se jmenovala Fabia Orestilla, je historickou fikcí.
Literatura
- BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
- HÉRÓDIANOS. Řím po Marku Aureliovi. Praha: Svoboda, 1975. 314 s.
- Portréty světovládců II (od Maximinů po Carina). Praha: Svoboda, 1982. 302 s.
Externí odkazy
