Girovce jsou obec na Slovensku v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji v údolí řeky Oľky poblíž přehrady Veľká Domaša. Žije zde 55[1] obyvatel.
Geografie
Obec se nachází v jižní části Nízkých Beskyd v Ondavské vrchovině, na dolním toku řeky Oľky v povodí Ondavy, východně od vodní nádrže Veľká Domaša a je vzdáleno 22 km od Humenného a 23 km od Vranova nad Topľou. Většinu území zabírá pohoří Stykovica, kde se nachází nejvyšší bod Giroviců. Katastrálním územím protéká řeka Žarnovec, která pramení v lese po vrchem Stykovica (377 m n. m.) a vlévá se do řeky Oľky. Na území obce se částečně nacházejí Košarovské rybníky. Mírně zvlněný pahorkatinový povrch, který tvoří terciérní flyš a kvartérní naplaveniny, leží v nadmořské výšce 140–350 m n. m., střed obce leží ve výšce 147 m. Území obce je z větší části zalesněné nesouvislým lesním porostem habrů a buků.[2]
Sousedními obcemi jsou Košarovce na severu, Lukačovce na severovýchodě a východě, Jasenovce na jihu a jihozápadě, Giglovce na západě a Holčíkovce na severozápadě.[3]
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1408 kde je uvedena jako Gerauich nebo Gerauicz, Gerowicz. Další historické názvy jsou Gerouych, Geronych z roku 1410, Gerocz z roku 1430 a Gyrowcze z roku 1773. V letech 1863–1902 nesla název Giróc v letech 1907–1913 Gerlefalva a od roku nese název Girovce.[4] Obec byla původně součástí panství Stropkov, v 18. století ji vlastnili Vécseyové a v 19. století Larischové. V roce 1598 platila ves daň z šesti port. V roce 1715 zde bylo sedm opuštěných a čtyři obydlené domácnosti. V roce 1787 žilo v 11 domech 106 obyvatel, v roce 1828 zde žilo 111 obyvatel v 15 domech, kteří se živili pastevectvím, chovem dobytka a prací v lese, v 19. století byla v obci pila.[5]V letech 1880 až 1900 se mnoho obyvatel vystěhovalo.
Do roku 1918 patřila obec, která ležela v Zemplínské župě, k Uherskému království a poté k Československu následně Slovensku. Za první Československé republiky byly Girovce zemědělskou obcí, ale obyvatelé byli také řemeslníky a také pracovali jako dělníci v kamenolomu. Během Slovenského národního povstání v oblasti operovali partyzáni, zejména skupina Čapajev Dne 4. října 1944 byla obec obsazena a následně zcela vypálena nacistickými německými vojsky. Po druhé světové válce poskytl stát finanční a materiální podporu na obnovu. Část obyvatel dojížděla za prací do Vranova nad Topľou, Strážského a Košic, část obyvatel byli soukromí zemědělci.[5]
Církev a kostel
Farnost Girovce náleží pod farnost Jankovce děkanát Humenné arcidiecéze košická.[6] Je zde barokní římskokatolický filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený kolem roku 1700 je národní kulturní památkou Slovenska.[7]
Kostel je jednolodní barokní stavba na půdorysu obdélníku s půlkruhovým zakončením kněžiště a malou střešní věží z roku 1741. Věž za posazena za štítem na valbové střeše má deštěné zvonové patro a je zakončena jehlanem. V 19. století a po roce 1967 prošel úpravami. Loď je zaklenutá valenou klenbou s lunetami, v západní části je kruchta.[8] Fasády jsou hladké se segmentově zakončenými okny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Girovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Girovce - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-28.
- ↑ Girovce, Slovensko - vyhľadávanie na mape | Mapa.sk. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Girovce - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-28.
- ↑ Kostol nanebovzatia Panny Márie | DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
- ↑ GIROVCE. Kostol nanebovzatia Panny Márie. [online]. Krížom - krážom [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Girovce - Kostol Nanebovzatia Panny Márie - www.pamiatkynaslovensku.sk - (girovce-kostol-nanebovzatia-panny-marie). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
Literatura
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.
Externí odkazy