Vítězem bodovací soutěže se stal Ital Giuseppe Saronni (Gis Gelati–Campagnolo), nejlepší vrchař byl Claudio Bortolotto (Santini–Selle Italia) a nejlepším mladým jezdcem se stal Giuseppe Faraca (Hoonved–Bottecchia). Tým Bianchi–Piaggio vyhrál obě týmové soutěže, podle času i bodovací.
Týmy
Gira d'Italia 1981 se zúčastnilo celkem 13 týmů. Každý tým poslal na start 10 jezdců, celkem tedy odstartovalo 130 jezdců. Do cíle ve Veroně dojelo 104 jezdců.[1]
Trasa Gira d'Italia 1981 byla odhalena hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 21. února 1981.[2] Trasa dlouhá 3 895,6 km (2 420,6 mi) zahrnovala 4 časovky (tři individuální a jedna týmová) a 10 etap s hodnocenými stoupáními, na nichž bylo možné získat body do vrchařské soutěže. Dvě z těchto deseti etap mělo vrcholový dojezd: 17. etapa do Borna a 20. etapa do Tre Cime di Lavaredo.[3] Organizátoři se rozhodli zahrnout 3 dny odpočinku. Ve srovnání s předchozím ročníkem byl závod o 129,4 km (80 mi) kratší a zahrnoval o jednu časovku navíc. Také zahrnoval o jednu půlenou etapu navíc.
Během Gira d'Italia byly nošeny čtyři různé dresy. Lídr celkového pořadí, kalkulovaného sčítáním časů dojezdů jednotlivých jezdců a přidáváním časových bonusům prvním 3 jezdcům v cíli etapy s hromadným startem, nosil růžobý dres. Časové bonusy na Giru 1981 byly 30 sekund za první, 20 sekund za druhé a 10 sekund za třetí místo v etapě.[5][6] Tato soutěž je nejdůležitější a její vítěz je považován za celkového vítěze závodu.[7]
Lídr bodovací soutěže, jenž nosil fialový dres, byl určován podle počtu získaných bodů v této soutěži. Tyto body bylo možné získat za dojezd v první patnáctce etapy, nebo na sprinterských prémiích. Lídr vrchařské soutěže nosil zelený dres. V této klasifikaci byly body udělovány za dosažení vrcholu hodnoceného stoupání před ostatními cyklisty. Každé stoupání bylo hodnoceno jako první, druhé, nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na stoupáních vyšší kategorie.Cima Coppi, nejvyšší bod trasy, byla speciální prémie, na níž bylo možné získat více bodů než na jiných stoupáních první kategorie.Cima Coppi tohoto ročníku bylo stoupání Tre Cime di Lavaredo. První jezdec, který se dostal na Tre Cime di Lavaredo byl Švýcar Beat Breu. Bílý dres byl udělován lídrovi soutěže mladých jezdců, což byla soutěž posuzovaná stejným způsobem jako celkové pořadí, ale mohli se jí zúčastnit pouze neo-profesionálové (jezdci se třemi profesionálními sezónami a méně).
Existovala zde také soutěž týmů. Vždy po konci etapy byly přidány časy třech nejlepších jezdců týmu a tým s nejlepším výsledným časem vedl celou soutěž. Společně s touto soutěží byla také bodovací soutěž týmů; tu vedl tým s nejvyšším počtem bodů.
