Gian Paolo Barbieri

Gian Paolo Barbieri
Narození1935
Milán
Úmrtí17. prosince 2024 (ve věku 88–89 let)
Milán
Povolánífotograf a módní fotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gian Paolo Barbieri nebo Giampaolo Barbieri (1935 – 17. prosince 2024) byl italský módní fotograf.[1][2]

Život a kariéra

Barbieriho rodina sídlila ve Via Mazzini v Miláně a patřila mezi velkoobchodníky s látkami; jeho otec vlastnil obchodní dům.[3] V polovině 50. let vystupoval v amatérském dramatu a se svými přáteli vytvořil divadelní soubor „The Trio“. Barbieri měl také němou roli ve filmu Luchina Viscontiho Medea. [3] Již v raném věku ho ovlivnila kinematografie a fotografoval modelky v 60. letech v Římě, součást společenské scény, která byla zobrazena ve filmu Federica Felliniho z roku 1960 Sladký život.[1]

Byl fotograf samouk, jeho první profesionální prací bylo vyučení u maďarského fotografa z Harper's Bazaar Toma Kublina, který o dvacet dní později zemřel.[1] V roce 1963 nechal Barbieri některé snímky publikovat v italském módním časopise Novità, ze kterého se v roce 1965 stal Vogue Italia. [1] Barbieri také fotografoval pro americké a francouzské vydání Vogue. [1]

Role módního redaktora nebyla v 60. letech plně definována a Barbieri musel pro své fotografie najít to nejlepší prostředí a tvořit účesy, make-up a zajišťovat šperky. To občas vedlo k použití neobvyklých materiálů, pozoruhodným příkladem jsou náušnice vyrobené z míčků na stolní tenis malované perleťovou barvou. [1]

Barbieri si v roce 1964 otevřel vlastní studio v Miláně a o několik let později začal úzce spolupracovat s návrháři konfekce. [1] Jeho tvůrčí vztah s Walterem Albinim vedl k ocenění role stylisty. Barbieri a módní návrhář Valentino byli zodpovědní za inovace v reklamních kampaních moderní módy. [1] Mezi pozoruhodné modely, které Barbieri fotografoval, patří Mirella Petteni, Jerry Hall, Veruschka, Monica Bellucci a Audrey Hepburn. [1] Barbieri pracovala pro módní návrháře Armaniho, Versaceho a Ferrého, Dolce & Gabbana, Pomellato a Giuseppe Zanottiho. [1]

V 90. letech se Barbieri stal cestovatelským fotografem. Kurátorem výstavy Barbieriho práce byl anglický módní fotograf David Bailey, vystavená ve Victoria and Albert Museum v Londýně a Kunstforum ve Vídni. [1]

Barbieri fotografoval analogově a své snímky neretušoval. Jedním z jeho raných fotoaparátů byl Reflex Voigtländer 35mm. [1] V roce 1968 mu byla udělena cena Biancamano – nejlepší italský fotograf a v roce 1978 byl německým časopisem Stern jmenován jedním ze 14 nejlepších mezinárodních módních fotografů. [1]

Barbieri zemřel v Miláně dne 17. prosince 2024 ve věku 89 let.[4]

Knihy

  • Fiori della mia vita, Silvana (2016)
  • Flowers, Silvana (2016)
  • Skin, Silvana (2015)
  • Dark Memories, Skira (2013)
  • Gian Paolo Barbieri, Federico Motta (2007)
  • Catalogo Mostra Palazzo Reale (2007)
  • Body Haiku, Dolci Japan gallery (2007)
  • Sud, Pomellato (2006)
  • Exotic Nudes, Taschen (2003)
  • Innatural, Contrasto (2001)
  • A History of Fashion, Photology (2001)
  • Equator, Taschen (1999)
  • Tahiti Tattoos No. 2, Taschen (1998)
  • Madagascar, Taschen (1997)
  • Pappa e Ciccia, Pappa & Ciccia Editori (1991)
  • The maps of desire, Pomellato (1989)
  • Tahiti Tattoos No. 1, Fabbri (1989)
  • Barbieri, Fabbri (1988)
  • Venti Anni di Vogue Italia 1964–1984, Edizioni Condé Nast (1984)
  • Silent Portraits, Massimo Baldini (1984)
  • I grandi fotografi, gruppo editoriale Fabbri (1982)
  • Artificial, FotoSelex (1982)

Publikace

  • Novità
    • 1963: Červenec, Listopad
    • 1964: Únor, Červenec, Září, Říjen, Listopad
    • 1965: Září
  • Vogue Italia
    • 1965: Listopad (Isa Stoppi), Prosinec (Mirella Petteni)
    • 1966: Leden, Únor, Listopad, Prosinec
    • 1967: Listopad, Prosinec
    • 1968: Leden, Únor, Duben, Květen, Červen, Září, Říjen
    • 1969: Leden, Únor, Březen, Červenec
    • 1971: Duben
    • 1972: Květen, Říjen, Prosinec
    • 1973: Červen, Září, Říjen, Prosinec
    • 1974: Březen, Červen, Září, Listopad
    • 1975: Březen, Duben, Červen, Září, Říjen, Listopad, Prosinec
    • 1976: Září, Říjen, Prosinec
    • 1977: Březen, Duben, Květen, Listopad, Prosinec
    • 1978: Duben, Květen, Červen, Listopad, Prosinec
    • 1979: Leden, Březen, Červenec, Prosinec
    • 1980: Únor, Březen, Květen, Červen, Říjen, Prosinec
    • 1981: Únor, Květen, Září, Říjen, Prosinec
    • 1982: Červen, Září
    • 1983: Leden
    • 1985: Březen
    • 2013: Březen
  • Linea Italiana
    • 1966: Spring-Summer
    • 1967: Autumn-Winter
    • 1968: Spring-Summer
  • Vogue Paris
    • 1974: Červen
  • Vogue Giappone
    • 2017: Leden
  • Photo Italia
    • 1989: číslo 165
    • 1990: číslo 180
    • 2001: číslo 11
  • IO Donna
    • 1997: Březen, Duben, Červenec
    • 1998: Červenec, Listopad
    • 1999: Prosinec
  • GQ
    • 2000: Červenec, Září, Říjen, Listopad
    • 2001: Únor, Březen, Srpen, Září, Říjen, Listopad
    • 2002: Červen, Červenec
    • 2003: Leden, Březen, Květen, Listopad
    • 2004: Únor, Červen
    • 2005: Duben, Květen, Srpen, Listopad
    • 2006: Únor, Květen
    • 2014: Červenec
  • GQ Russia
    • 2011: Březen
  • Vanity Fair
    • 2004: Březen, Květen
    • 2005: Květen, Říjen
    • 2006: Červenec, Listopad
    • 2008: Srpen, Září
    • 2009: Červenec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gian Paolo Barbieri na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Anita Pezzotta. Giampaolo Barbieri - VogueEncyclo [online]. Italian Vogue [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 March 2013. 
  2. ↑ Gian Paolo Barbieri to Unveil 'Flowers of My Life' Book. wwd.com. Women's Wear Daily, February 25, 2016. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Giampaolo Barbieri Biography [online]. Gian Paolo Barbieri [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Celebrated photographer Gian Paolo Barbieri dies in Milan

Externí odkazy