Geyer
Letecký pohled na centrum města v roce 2011
znak
Poloha
Souřadnice	50°37′25″ s. š., 12°55′24″ v. d.
Nadmořská výška	600 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Krušné hory
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	18,6 km²
Počet obyvatel	3 317 (2023)[1]
Hustota zalidnění	178,7 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Dirk Trommer (CDU)
Oficiální web	www.stadt-geyer.de
Adresa obecního úřadu	Altmarkt 1 09468 Geyer
Telefonní předvolba	037346
PSČ	09468
Označení vozidel	ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geyer je město v německé spolkové zemi Sasko ve středu zemského okresu Krušné hory. Má přibližně 3 300^[1] obyvatel. Nachází se ve střední části německých Krušných hor v údolí řeky Geyerbach zhruba 8 km severozápadně od města Annaberg-Buchholz a zhruba 20 km jižně od Chemnitz.

Jméno města je odvozeno od středo-hornoněmeckého slova pro supa „gir“. V roce 1395 se tak zmiňuje místo v rámci zmínky „zum Gire“, v roce 1446 se objevuje tvar Gyer, dále v roce 1490 Geyr.^[2]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1381, ovšem hornická činnost v oblasti probíhala již o několik desetiletí dříve. V roce 1407 získává Geyer právo pořádat menší trh, v roce 1453 právo várečné a v roce 1467 je zmiňován jako město s právem pořádat velké trhy. V první polovině 16. století do města přichází reformace a v roce 1566 se ve městě usazuje významný renesanční stavitel a bývalý starosta Lipska Hieronymus Lotter, který organizoval přestavbu budovy staré lipské radnice.

Vlivem intenzivní těžby v místním dolech proběhly na začátku 18. a 19. století dva velké propady, jejichž vlivem vznikla místa pinka, kterou dnes vede turistická stezka. Začátkem 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl a vznikaly první přádelny. Tento rozvoj je spojen s osobou velšského průmyslníka Evana Evanse, který sem v roce 1809 přemístil svou dílnu.

V druhé polovině 19. století se město dále rozvíjelo. Poté, co ho v roce 1854 zasáhl velký požár, byla postavena řada nových budov včetně nové, v pořadí třetí, radnice a řady místních škol. V roce 1888 bylo po dvou letech budování město napojeno na úzkorozchodnou železniční dráhu do Schönfeldu, části obce Thermalbad Wiesenbad. V 90. letech 19. století pak byl zřízen vodovod a rozvod elektřiny.

Rozvoj pokračoval i na začátku 20. století, kdy byla postavena pošta a v rámci rozvoje sítě Thumských úzkorozchodných železnic byl poblíž města postaven Greifenbachský viadukt, největší úzkorozchodný železniční most v Německu. V roce 1914 vyhořela po zásahu bleskem radnice, která byla nahrazena v roce 1920 další, v pořadí čtvrtou, radnicí.

Po druhé světové válce bylo zřízeno v městské strážní věži muzeum.^[3] Ke konci 60. let byl ukončen provoz na místní železniční dráze^[4] a mezi lety 1972 až 1973 byla vztyčena poblíž města nová dominanta v podobě televizního vysílače Geyer s výškou 192,85 m.^[3]

• Budova radnice – budova z roku 1920.^[7]
• Kostel sv. Laurentia – hlavní kostel s klášterem a opevněnou věží původem z 15. století přestavěný v roce 1506.^[8]
• Kostel sv. Wolfganga – malý špitální kostel původem z roku 1540.^[9]
• Památník úzkorozchodné železnice – lokomotiva řady IV K, několik osobních i nákladních vozů, technické vybavení nádraží a výstava železničních modelů.
• Poštovní sloup (milník) – na náměstí, z roku 1730.
• Věžové muzeum – v 7patrové budově historické 42 m vysoké strážní věže pocházející z 14. století. Expozice o hornictví, minerálech a historii města.
• Zámeček Lotterhof – renesanční stavba z roku 1566 postavená renesančním stavitelem Hieronymem Lotterem.^[7]

• 
  Radnice
• 
  Kostel sv. Laurentia se Strážní věží v pozadí
• 
  Kostel sv. Wolfganga
• 
  Památník úzkorozchodné železnice s parní lokomotivou
• 
  Poštovní milník na náměstí
• 
  Lotterhof

• Kuno Klötzer (1922–2011) – fotbalista
• Terence Weber (1996) – lyžař severské kombinace

• Schwarzenbruck, Německo (1990)
• Markt Zellingen, Německo (1990)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geyer na německé Wikipedii a Geyer na anglické Wikipedii.

• Zwischen Zwickauer Mulde und Geyerschem Wald (= Werte der deutschen Heimat). 1. vyd. Svazek 10. Berlin: Akademie Verlag, 1978. (německy) 
• GROHMANN, Max. Des Obererzgebirge und seine Städte. Annaberg: Graser, 1903. Kapitola Geyer, s. 1–15. (německy) 
• FALKE, Johannes. Geschichte der Bergstadt Geyer. Dresden: [s.n.], 1866. Dostupné online. (německy) 
• LUNGWITZ, Hans. Geyer und das Obererzgebirbe in Sage und Geschichte. Geyer/Annaberg: Buchhandlung Otto Stopp, 1900. Dostupné online. (německy) 
• STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen.. Dresden: C. C. Meinhold, 1885. Dostupné online. Kapitola Geyer, s. 74. (německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Geyer na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

		Zwönitz	Ehrenfriedersdorf
	Zwönitz
		Geyer
		Elterlein	Tannenberg

Města a obce zemského okresu Krušné hory
Amtsberg Annaberg-Buchholz Aue-Bad Schlema Auerbach Bärenstein Bockau Börnichen/Erzgeb. Breitenbrunn/Erzgeb. Burkhardtsdorf Crottendorf Deutschneudorf Drebach Ehrenfriedersdorf Eibenstock Elterlein Gelenau/Erzgeb. Geyer Gornau/Erzgeb. Gornsdorf Großolbersdorf Großrückerswalde Grünhain-Beierfeld Grünhainichen Heidersdorf Hohndorf Jahnsdorf/Erzgeb. Johanngeorgenstadt Jöhstadt Königswalde Lauter-Bernsbach Lößnitz Lugau Marienberg Mildenau Neukirchen/Erzgeb. Niederdorf Niederwürschnitz Oberwiesenthal Oelsnitz/Erzgeb. Olbernhau Pockau-Lengefeld Raschau-Markersbach Seiffen Scheibenberg Schlettau Schneeberg Schönheide Schwarzenberg Sehmatal Stollberg/Erzgeb. Stützengrün Tannenberg Thalheim/Erzgeb. Thermalbad Wiesenbad Thum Wolkenstein Zschopau Zschorlau Zwönitz