George Bähr se narodil jako syn tesaře (podle jiných zdrojů v rodině tkalce) a vyrůstal v chudé rodině v krušnohorském Fürstenwalde. Jeho vzdělání finančně podporoval vesnický duchovní. Školní docházku a tesařskou praxi dokončil v nedalekém Lauensteinu. V roce 1693 odešel Bähr do Drážďan, kde pracoval jako tesař. Jeho snem bylo cestovat po Itálii a poznávat tam slavné stavby, a proto studoval mechaniku, říkal si umělec a mechanik a navrhoval varhanní skříně, zámky a paláce.
Roku 1705 byl Bähr ve svých 39 letech jmenován v Drážďanech tesařským mistrem, ačkoliv neměl mistrovský list. V tomto úřadu se snažil o modernizaci církevních budov, protože ty stávající podle jeho názoru již nevyhovovaly evangelické bohoslužbě.
První stavbou George Bähra byl farní kostel v Loschwitz u Drážďan s protáhlým, osmibokým půdorysem. Kostel byl dokončen v roce 1708. V následujících letech postavil několik kostelů na území tehdejšího Saského kurfiřtství a podle jeho plánů byla v Drážďanech také postavena řada obytných budov. Sám Bähr žil v domě na Seegasse poblíž Altmarktu. Roku 1730 získal titul architekt. Záliba ve stavbě a navrhování varhan jej přivedla k psaní skladeb pro tento nástroj.[1]
Bährovým hlavním dílem je drážďanský Frauenkirche.[2] Stavbou byl pověřen v roce 1722 a jeho návrh byl schválen v roce 1726. Interiér Frauenkirche byl slavnostně otevřen v roce 1734. Kostel byl dokončen až 27. května 1743, téměř pět let po smrti Georga Bähra, a to doplněním kupolového kříže, což Bähr odmítal.
V důsledku nemoci, která ho upoutala na lůžko, George Bähr v roce 1738, osm dní před svou smrtí, rezignoval na funkci tesařského mistra. Zemřel den po svých 72. narozeninách. Tradované pověsti o sebevraždě byly vyvráceny.[3] Na rozdíl od svého přání spočinout ve Frauenkirche byl pohřben na hřbitově Johanniskirchhof. Když se město v roce 1854 rozhodlo hřbitov sekularizovat, byly jeho ostatky na žádost pravnuka znovu pohřbeny v kryptě Frauenkirche a později tam byl přemístěn i náhrobek.[4]
George Bähr byl třikrát ženatý. Se svou třetí manželkou Johannou Juliane Wahlovou, která byla o 22 let mladší a kterou si vzal v roce 1730, měl šest dětí. Když se jim narodilo první dítě (1730), bylo Bährovi 64 let. Jeho žákem a švagrem byl stavitel Johann George Schmidt.
Přehled staveb
1705–1708: kostel v Loschwitz, Drážďany
1710–1713: sirotčincový kostel v Drážďanech (nedochoval se)
1713–1716: vesnický kostel Nejsvětější Trojice ve Schmiedebergu, Dippoldiswalde
Po Georgu Bährovi je v Drážďanech v městské části Südvorstadt pojmenována ulice George-Bähr-Straße. Další ulice nesou Bährovo jméno v Lipsku a ve Forchheimu. Spolkové ministerstvo financí vydalo 1. března 2016 zvláštní známku ke stavitelovým 350. narozeninám. Jelikož chybí jeho portrét, poštovní známka zdobí Frauenkirche. Při Technické univerzitě v Drážďanech vzniklo Fórum Georga Bähra, které pořádá přednášky, workshopy a kolokvia a oceňuje zajímavé architektonické počiny.
Galerie
Stavby Georga Bähra
Kostel v Loschwitz
Kostel ve Schmiedebergu
Kostel v Bieczu
Kostel ve Forchheimu
Kostel v Königsteinu
Kostel v Hohnsteinu
Frauenkirche v Drážďanech
Kostel ve Schmannewitz
Kostel Tří králů v Drážďanech
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Bähr na německé Wikipedii.
↑GÖRNER, Eberhard. Ein Himmel aus Stein. Chemnitz: Chemnitzer Verlag, 2005. ISBN3-937025-12-X. (německy)
↑HERZ, Raimund. Memorandum für George Bähr, den Baumeister der Dresdner Frauenkirche [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (německy)
↑Baumeister Bähr [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-10. (německy)
Literatura
Paul Gautsch: Bähr, George. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Svazek1, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 768.
Otto Schubert: Bähr, George. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Svazek 1, Duncker & Humblot, Berlin 1953, ISBN 3-428-00182-6, S. 518 an.
Angelica Dülberg: George Bähr – die Frauenkirche und das bürgerliche Bauen in Dresden. Ausstellung im Georgenbau des Dresdner Schlosses 21. Dezember 2000 bis 4. März 2001. Dresden 2000.
Horst Fischer: Forschungen zu George Bähr und dem sächsischen Barock. I. und II. Teil. Dissertation. Dresden 1967.
Siegfried Gerlach: George Bähr: Der Erbauer der Dresdner Frauenkirche. Ein Zeitbild. Böhlau, Köln, Weimar, Wien 2005, ISBN 3-412-22805-2.
Werner Lange: Der gerichtete Zentralbau George Bährs. Ein Beitrag zur Geschichte des sächsischen Kirchenbaus. Leipzig 1940.
Heinrich Magirius: Die Dresdner Frauenkirche von George Bähr. Entstehung und Bedeutung. Deutscher Verlag für Kunstwissenschaft, Berlin 2005, ISBN 3-87157-211-X.
Wilhelm Möllering: George Bähr, ein protestantischer Kirchenbaumeister des Barock. Leipzig 1933.
Kurt W. Leucht: George Bähr – Ein Leben für ein Bauwerk. In: Deutsche Architektur. Sešit 2, 1953, S. 75.