Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl v letech 1921–1945 a 1971–1989 nejvyšším představitelem této strany. V letech 1953–1971 se funkce generálního tajemníka nazývala „první tajemník ÚV KSČ“. V obnovené KSČ je generální tajemník ÚV opět nejvyšším představitelem strany. V době komunistické totality měli první či generální tajemníci podstatně vyšší vliv než předseda vlády nebo prezident.[zdroj?]
V letech 1945–1953 stál v čele strany předseda, kterým byl Klement Gottwald. V tomto období rovněž paralelně existovala funkce generálního tajemníka, kterou zastával Rudolf Slánský, se zaměřením na běžný chod strany. Dne 6. září 1951 ÚV KSČ zrušil funkci generálního tajemníka i jeho zástupců. Jeho roli převzal organisační sekretariát.
Po Gottwaldově smrti (1953) funkce předsedy zanikla a v čele strany stál první tajemník. Zároveň došlo na čas k oddělení nejvyšší stranické a ústavní funkce. Zatímco prezidentem se stal Antonín Zápotocký, do čela strany se dostal a řízením práce sekretariátu ÚV KSČ byl pověřen Antonín Novotný, který se tak stal řídicí osobností stranické mašinerie. V září 1953 zvolil ÚV KSČ Novotného svým prvním tajemníkem.[1]
Když se Antonín Novotný stal v roce 1957 prezidentem, funkce generálního tajemníka ÚV KSČ mu zůstala. Ke zrušení kumulované funkce došlo až po 15 letech, když se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal na 15 měsíců Alexander Dubček. Toho v dubnu 1969 vystřídal Gustáv Husák. Po 18 letech se na dva roky stal generálním tajemníkem Miloš Jakeš. Posledním generálním tajemníkem byl Karel Urbánek. Poté byla funkce zrušena a v čele strany stanul předseda (Ladislav Adamec, 1989–1990).
Generální tajemníci ÚV KSČ
Odkazy
Reference
- ↑ Zpráva o zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. S. 1. Rudé právo [online]. 1953-09-14 [cit. 2021-12-18]. S. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
