PROFILPELAJAR.COM

Gempen
	Obecní úřad
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°28′35″ s. š., 7°39′35″ v. d.
Nadmořská výška	676 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Solothurn
Okres	Dorneck
	Gempen Gempen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,99 km²
Počet obyvatel	867 (2018)
Hustota zalidnění	144,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gempen.ch
PSČ	4145
Označení vozidel	SO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gempen je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde 867^[1] obyvatel.

Geografie

Obec Gempen leží v severním cípu kantonu Solothurn, který je téměř ze všech stran obklopen kantonem Basilej-venkov. Gempen leží na výrazně zalesněné gempenské náhorní plošině v nadmořské výšce 676 m a asi o 80 metrů výše se zvedá vrch Schartenfluh, mnohými nazývaný Gempenstollen, s 28 metrů vysokou rozhlednou Gempen Tower v nadmořské výšce 760 metrů. V roce 2014 bylo 7 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 41 % lesy a lesními porosty a 52 % zemědělstvím.

Sousedními obcemi Witterswilu jsou Nuglar-St. Pantaleon, Büren, Hochwald a Dornach v kantonu Solothurn a Muttenz, Frenkendorf, Pratteln a Arlesheim v kantonu Basilej-venkov.

Historie

Gempen má dlouhou a významnou historii. V mnoha jeskyních byly nalezeny kamenné nástroje, křemeny a železo. Ty pocházejí z doby bronzové a pozdější doby železné (kolem roku 500 př. n. l.). Pohřební mohyly, tzv. kremační hroby, ukazují na keltské osídlení v době Rauriků (500–558 př. n. l.).^[2]

V římských dobách spojovala Gempen s Augustou Rauricou (Kaiseraugst) průjezdní cesta přes údolí Ramsthal. Zřícenina Hilzenstein údajně sloužila jako římská strážní věž. Název Gempen pochází z latinského campania (rovina, otevřený terén). Nejstarší zmínky ze 13. století jsou Gempenon a Gempennen. Franští nebo alamanští osadníci se na odlehlý kopec dostali pravděpodobně v 8. století a název převzali od místního galorománského obyvatelstva. Do němčiny byl název převzat až po zvukovém posunu vysoké němčiny, jinak by se v nářečí říkalo „Chämpfe“.^[3]

Kolem roku 536/537 bylo severní Švýcarsko připojeno k franské říši. Frankové nakonec zavedli župní správu. Franská Augstgau byla později rozdělena na Frickgau a Sisgau a Gempen se stal součástí Sisgau. Po různých změnách vlastnictví se Sisgau v roce 1464 stalo součástí města Basileje. V roce 1485 koupil Solothurn první polovinu panství Dorneck se vsí Gempen. Během švábské války, v níž byla obec těžce postižena požáry vesnic, nebyly části Gempenu ještě součástí Solothurnu. V roce 1502 se Solothurnu podařilo získat druhou polovinu od Basileje se všemi právy vrchnostenské příslušnosti (obecní erb).

Napětí mezi Basilejí a Solothurnem málem vyvolalo v roce 1531 válku. Prostřednictvím Bernu byla mezi oběma kantony uzavřena smlouva a až do vpádu Francouzů v roce 1792 patřil Gempen k basilejské diecézi.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1739	1789	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	115	219	378	389	389	376	363	355	331	353	345	308	301	250	310	468	638	747

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (702, tj. 94,0 %), druhou nejčastější řečí je srbochorvatština (12, tj. 1,6 %) a třetí francouzština (10, tj. 1,3 %). Podíl cizinců činil 13,5 %.

Doprava

Z Gempenu je dobré silniční spojení přes Nuglar do Liestalu, přes Hochwald do Seewenu a klikatou silnicí dolů do Dornachu, kde se nachází další napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds). Vedlejší silnice vedou dolů přes Schönmatt do obcí Basileje-venkova Arlesheim, Muttenz, Pratteln, Frenkendorf a Liestal. Železniční spojení obec nemá; napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gempen na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c SCHENKER, Lukas. Gempen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-11-23 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (německy)
↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 380. (německy)