PROFILPELAJAR.COM

Geertgen tot Sint Jans
Narození	1460 nebo Desetiletí od 1460; Leiden
Úmrtí	1490 nebo 1495; Haarlem
Povolání	malíř a laický bratr
Významná díla	The Holy Kinship; The Glorification of the Virgin; Man of Sorrows
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geertgen tot Sint Jans, vlastním jménem Geertgen van Haarlem (c. 1460, Leyden - před 1495, Haarlem) byl nizozemský raně renesanční malíř. Celý život prožil jako laik v haarlemském klášteře Bratrstva sv. Jana a odtud pochází jeho přezdívka, která znamená Malý Gerhard od sv. Jana.^[1]

Život

O malířově raném životě není nic známo, ale jako místo narození se obvykle uvádí Leyden, který patřil k Burgundskému Nizozemí a byl součástí Svaté říše římské. Na rytině Oplakávání Krista od Jacoba Mathama z roku 1620 je autor předlohy uváděn jako Gerardus van Leydanus ("Cum privil. Sa Cae. M. – Gerardus Leydanus Pictor ad S. Ia Bapt. Harlemi pinxit"). Mráz a Mrázová soudí, že Geertgen se nejprve školil v dílně některého benátského miniaturisty.^[1] Karel van Mander uvádí, že byl žákem Alberta van Ouwatera. Životopis umělce psal až sto let po jeho smrti a v dataci se dopouští nepřesností. Tovaryšská léta Geertgena se datují přibližně do let 1475-1480 a patrně je strávil v Bruggách ve Flandrech.

Zjevně chybné datování díla se týká jeho triptychu s Ukřižováním pro klášter Johanitů, který měl být poničen za španělského obléhání Haarlemu v roce 1473. Vyplývá z toho, že by ho malíř vytvořil ve 13 letech. Oltář byl ale vytvořen později a rozebrán až během reformace v letech 1484 až 1490. Zachovalo se z něj pouze pravé oboustranně malované křídlo, které bylo později rozděleno na dvě desky: Oplakávání Krista, Legenda o ostatcích sv. Jana Křtitele (1484 - 1490, Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Geertgen tot Sint Jans zemřel velmi mladý, pravděpodobně ve věku 28 let. Anonymní portrét umělce ve Wikimedia Commons pochází až ze 17. století a nezachycuje jeho skutečnou podobu.

Dílo

Za první dílo, připisované Geertgenu tot Sint Jans se považuje Kristovo příbuzenstvo (1480). V raných obrazech přejímá kompoziční schéma i figurální typy od Ouwatera, ale překonává ho přirozenějším postojem postav, dokonalejším spojením s prostorem a vyvinutým smyslem pro světelné jevy. Jeho figury jsou štíhlé, s oválnými hlavami, jejichž tvar patrně ovlivnilo řezbářství.^[2] Jako první z nizozemských malířů zobrazil Narození Krista jako noční výjev, kde nadpřirozené světlo vychází z Ježíška a anděla zvěstujícího pastýřům v pozadí.^[1]

Obrazy z pozdějšího období prozrazují obeznámenost s díly Huga van der Goes a Rogiera van der Weyden, ale odlišují se upřímností a prostotou.^[3] Na obrazu Legendy o ostatcích sv. Jana Křtitele vedou křivky potůčku zvlněnou krajinou do listnatého lesa a krajina plynule přechází do kopců a hor na vzdáleném obzoru.^[1] Je zde také první známý skupinový portrét v nizozemském malířství, kde jsou zachyceni členové klášterní komunity Bratrstva sv. Jana. V obrazech s Klaněním tří králů (Rijksmuseum, Národní galerie v Praze) se mu podařilo dokonale začlenit hlavní výjev do krajiny v pozadí. Pražský obraz vyniká půvabem mladistvé Panny Marie a tichou, veškerého patosu zbavenou lyričností výjevu. Vřelost i něha je patrná z opatrného gesta, jímž klečící mág uchopuje ručku dítěte. Malba obsahuje řadu drobných detailů, jako koně pijícího z řeky, které mu dávají věrohodnost.^[4]

Známá díla

Vzkříšení Lazara (1480), Louvre
Klanění tří králů (1480-1485), Rijksmuseum
Legenda o ostatcích sv. Jana Křtitele (1484-1490) - Google Art Project
Oplakávání Krista (kolem 1484), Kunsthistorisches Museum Vídeň
Narození Ježíška (1484-1490), National Gallery, Londýn
Klanění tří králů (kolem 1490), Cleveland Museum of Art
Glorifikace Panny Marie (1490), Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam - Google Art Project
Jan Křtitel v pustině (1490), Gemäldegalerie Berlin
Bolestný Kristus (1485-1494), Museum Catharijneconvent, Utrecht
Madona s dítětem, Gemäldegalerie Berlin
Ukřižování (okruh Geertena tot Sint Jans), Scottish National gallery, Edinburg
Příbuzenstvo Kristovo (dílenská práce kolem r. 1480), Rijksmuseum

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Mráz B, Mrázová M, 1988, s. 203
↑ Web Gallery of Art: GEERTGEN tot Sint Jans
↑ The National Gallery London: Geertgen tot Sint Jans
↑ Olga Kotková, in: M. Winzeler (ed.), 2016, s. 26-27

Literatura

Marius Winzeler (ed.), 50 mistrovských děl, Sbírka starého umění ve Šternberském paláci Národní galerie v Praze, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-610-4
Markéta Kobrsková, Geertgen tot Sint Jans a počátky nizozemské renesance v malířství, diplomová práce, KTF UK Praha 2015
Molly Faries, “The Vienna wing panels by Geertgen tot Sint Jans and his drawing and painting technique,” Oud Holland, 2010, vol. 123, pp. 187-219, zejména 194, 214-215
John R. Decker, The Technology of Salvation and the Art of Geertgen tot Sint Jans, Burlington, VT: Ashgate, 2009, ISBN 978-0-7546-6453-6
Stephan Kemperdick, Jochen Sander, “Die Winterthurer Anbetung der Heiligen Drei Könige und Geertgen tot Sint Jans,” Venite, Adoremus: Geertgen tot Sint Jans und die Anbetung der Könige, ed. Mariantonia Reinhard-Felice [Sammlung Oskar Reinhart `Am Römerholz´, Winterthur], Munich, 2007, pp. 23-59, esp. 30-34
National Gallery Catalogues (new series): The Fifteenth Century Netherlandish Paintings, Lorne Campbell, 1998, ISBN 1-85709-171-X
Bohumír Mráz, Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988
Boon, K. G., Geertgen tot Sint Jans, Amsterodam 1967
Jaromír Šíp, Geertgen tot Sint Jans, L´Adoration des Rois Mages, Praha 1963, Geertgen tot Sint Jans, The Adoration of the Magi, Spring Books 1963
James E. Snyder, The Early Haarlem School of Painting: II. Geertgen Tot Sint Jans, The Art Bulletin Vol. 42, No. 2 (Jun., 1960), pp. 113-132
Wogelsang W, Geertgen tot Sint Jans, Amsterodam 1942
Johann Heinrich Kessler, Geertgen tot Sint Jans: Zijn herkomst en invloed in Holland, disertace, Utrecht 1930.