GZA-651
KAvZ-663 autobus se zvýšenou průchodností na podvozku GAZ-63
Typ	GZA-651
Výrobce	GZA
Jiné označení	PAZ-651
Výroba v letech	1949–1973
Technické údaje
Délka	6170 mm
Šířka	2360 mm
Výška	2625 mm
Pohotovostní hmotnost	3550 kg
Obsaditelnost
Míst k sezení	19
Míst k stání	4
Motory a převodovky
Motor	GAZ-51
Výkon motoru	51 kW
Druh převodovky	manuální (4+1)
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

GZA-651 byl sovětský autobus kapotové koncepce s dřevěnou kostrou karoserie na podvozku nákladního automobilu GAZ-51.

Jeho výroba začala už v roce 1949 v Gorkovském závodě autobusů (GZA; rusky Горьковский автобусный завод), což byla pobočka podniku GAZ. V roce 1952 byla jeho výroba předána do Pavlovského autobusového závodu (PAZ; rusky Па́вловский авто́бусный заво́д ), kde byl vyráběn pod označením PAZ-651. Od roku 1953 se do výroby GZA-651 zapojil také Rižský autoopravárenský závod č. 2 (RARZ, budoucí RAF), který používal označení RARZ-651. Jednoduchá dřevěná konstrukce umožnila výrobu i v dalších autoopravárenských závodech. Jejich produkty se často lišily od původní předlohy z Gorkého.

Motor byl čtyřtaktní, benzínový, řadový šestiválec, shodný s nákladními automobily GAZ-51 a GAZ-52.

Počínaje rokem 1957 začala sériová výroba celokovové verze PAZ-651A. Na základě GZA-651 vyprojektovali konstruktéři PAZ celou typovou řadu speciálních provedení:

• PAZ-651V – sanitní,
• PAZ-657 – pro přepravu pečiva,
• PAZ-659 – pojízdná prodejna,
• PAZ-659B – epidemiologická laboratoř,
• PAZ-661 – furgon pro přepravu oděvů,
• PAZ-661B – univerzální furgon pro přepravu zboží.

Od ledna 1958 začala souběžná výroba autobusu PAZ-651A v Kurganském autobusovém závodě s označením KAvZ-651A. Výroba v PAZ skončila v roce 1961. Do roku 1973 se v Kurganu vyráběla verze KAvZ-651B, která se lišila pouze topením v salónu pro cestující. Na podvozku automobilu GAZ-63 (plněpohonná verze GAZ-51) byl vyráběn autobus se zvýšenou průchodností KAvZ-663.

GZA-651 se odlišoval od autobusů KAvZ i od nákladního automobilu GAZ-51 zaoblenou maskou chladiče. Typické pro vozy z výroby do roku 1956 byla také hranatá směrová světla původem z osobního automobilu Poběda. Byla umístěna na přední stěně karoserie pod čelním sklem. Část autobusů, včetně většiny exportních provedení, byla vybavena chromovanými nárazníky a rámečky světlometů.

• HARÁK, Martin. Autobusy a trolejbusy východního bloku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 224 s. ISBN 978-80-247-4738-5. 
• ŠUGUNOV, Lev Michajlovič. Avtomobili Strany Sovetov. 2. vyd. Moskva: DOSAAF, 1983. 128 s. 

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ГЗА-651 na ruské Wikipedii a GZA-651 na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu GZA-651 na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.