Friedrich Wilhelm von Gärtner (10. prosince 1791 Koblenz – 21. dubna 1847 Mnichov) byl německý architekt, představitel obloučkového stylu.[1]
Život
Jeho otcem byl architekt Johann Andreas Gärtner. Studoval u Karla von Fischera na mnichovské akademii a pak v Paříži u Charlese Perciera. Podnikl cestu po památkách Sicílie, o níž vydal knihu. Řídil porcelánku na zámku Nymphenburg. Patřil k hlavním protagonistům přestavby Mnichova v duchu klasicismu, kterou nařídil král Ludvík I. Bavorský. Jeho hlavním konkurentem byl Leo von Klenze.[2] Gärtner řídil rekonstrukci městské brány Isartor, hřbitova Alter Südfriedhof a katedrály v Bambergu. V Mnichově vznikl podle jeho plánů univerzitní kostel Ludwigskirche, kašny v italském stylu i budova Feldherrnhalle, jejímž vzorem byla Loggia dei Lanzi ve Florencii. V roce 1840 byl povýšen do rytířského stavu a o rok později se stal rektorem mnichovské akademie.[3] Navrhl také stáčírnu minerálky v Bad Kissingenu, památník Befreiungshalle v Kelheim, synagogu v Ingenheimu a Pompejanum v Aschaffenburgu, inspirované architekturou antického Říma. Pro Otu I. vypracoval projekt královského paláce v Athénách.[4]
Jeho busta je umístěna v mnichovské Ruhmeshalle a je po něm pojmenováno náměstí Gärtnerplatz. Jeho syn Friedrich Gärtner (1824–1905) byl malířem.
Galerie
Reference
Externí odkazy
