Friedrich Karl Wunder ( 27. října1815 v Bayreuthu - 30. prosince1893 v Hannoveru) byl litografem a také prvním a nejznámějším hannoverským fotografem v 19. století. Vytvořil množství portrétů významných osobností a důležité obrazové dokumenty k dějinám města Hannover.
Friedrich Wunder byl považován až do své smrti za nestora německých fotografů.[1]
Otec: Johann Friedrich Wilhelm Wunder (1778–1842) byl správcem přírodovědných sbírek na dvoře v Bayreuthu, údajně také právníkem, protože je v rodokmenu uváděn též jako zemský soudce v Münchebergu.[2]
Dvojčata Ida a Dora Wunderovy (* 24. října 1842 v Hannoveru).[3]
Syn Otto Wunder (1844–1921) roku 1870 otevřel vlastní fotoateliér v Hannoveru nejprve v ulici Schillerstraße, později v Königstraße.
Syn Carl Ludolph Ferdinand Wunder (* 8. listopadu 1849).
Syn Karl Friedrich Wunder roku 1875 převzal otcův závod a nechal si v letech 1878/79 postavit v ulici Friedrichstraße Wunder-Haus, obytný dům s obchodem.
O jeho dětství není známo skoro nic. Zřejmě získal vzdělání zaměřené uměleckým směrem, vyučil se litografem. V tomto oboru pracoval od roku 1835 v Baumgartenově tiskárně, o pět let později (1840) po smrti majitele G. Fr. Baumgarta převzal její vedení.
21. listopadu 1841 získal občanská práva města Hannover a 22. ledna 1842 se oženil s Louise Baumgarte.
Od roku 1841 podnikal první pokusy v oboru daguerrotypie, kolem 1844 otevřel fotoateliér v tiskárně ve starém městě (Marktstraße 440, po změně číslování roku 1845 č. 24).
Roku 1846 vytiskl „Plán královského sídelního města Hannover“ od Andrease Christopha Friedricha Sohnrey s nově vybudovaným hlavním nádražím.
Roku 1854 se účastnil průmyslové výstavy ve skleněném paláci v Mnichově.[4]
Roku 1856 získal dům č. 3 na Nové cestě. 1859 byla tiskárna prodána. [5]
Roku 1868 obdržel medaili za své práce, jež zaslal na 2. výstavu fotografických prací v Hamburku.[6]
Friedrich Wunder byl pohřben se svou ženou v rodinném hrobě zakoupeném již roku 1869 na Engesohderském hřbitově v Hannoveru, později sem přibyli i synové Karl a Otto.[7]
Dílo
K jeho nejznámějším dílům patří:
daguerrotypie šestnáctiletého Wlhelma Busche z roku 1848 (Originál v majetku Německého muzea karikatury a kreslířství Wilhelma Busche v Hannoveru)[8]
dvě fotografické vizitkyKarla Marxe z roku 1867. Jedna zepředu, kde Marx píše, jedna z profilu. Oba snímky vznikly koncem dubna 1867, kdy Marx pročítal první korektury svého Kapitálu u svých přátel, gynekologa Louis Kugelmanna a jeho ženy Gertrudy.[9]
↑Deutsche Photographen-Zeitung, Weimar 1893, S. 313; Ludwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder (1815–1893), Hannovers erster Photograph (s. Literatur), S. 269
↑Životní data rodiny Wunderovy převzal Ludwig Hoerner z rodokmenu Wolfharda Friedricha, pravnuka F. K. Wundera. Hoerner předpokládá přeložení z pruského města Bayreuthu do pruského Münchebergu jako „možné - pokud nedošlo k přepsání a nebyl to jihozápadně od Hofu položený Münchberg“.
↑ abLudwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder…', Hannoversche Geschichtsblätter…, str. 265
↑Ludwig Hoerner: Hannover in frühen… (viz Odkazy), str. 34
↑městský lexikon Hannover… nevysvětluje blíže vlastnické vztahy
↑Ludwig Hoerner: Hannover in frühen…, str. 37 (viz odstavec „Odkazy“)
↑Ludwig Hoerner: Hannover in frühen…, str. 39 (viz odstavec „Odkazy“)
↑Reference pro celý odstavec: Ludwig Hoerner: Hannover v rané fotografii. str. 32, 36, 90f.
↑Od obou snímků existují Karl-Marx-Haus, Trier, im IISG Amsterdam und im RGASPI, Moskau, sowie in einigen anderen Archiven.
↑Na zadní straně „Můj otec Dr. Kugelmann“, rukou psaná poznámka jeho dcery Franzisky, a otisk: „Friedr. Wunder Photograph Hannover Neuer Weg No 4“. Na snímek napsal Kugelmann datum „6/4.68“. Faksimile v Boris Rudjak, 1991, str. 328.
↑Kromě otisku adresy Friedricha Wundera je na zadní straně ještě vyobrazení medaile Hamburg 1868. Viz Boris Rudjak, 1991, str. 327.
Literatura
Ludwig Hoerner: Hannover v raných fotografiích 1848–1910. 1979
Ludwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder (1815–1893). První fotograf Hannoveru. In: Hannoversche Geschichtsblätter. Neue Folge, Band 39, 1985, str. 261–295
A. I. Petrow / O. K. Senekina / B. M. Rudjak: Κарл Μаркс Фридрих Энгельс. Собрание фотографий, Izd-vo "Plakat, Москва 1976 (Karl Marx Friedrich Engels. Sammlung von Fotografien) (2. überarb. Aufl. 1983)
Boris Rudjak: Eine erstaunliche Verwechslung. In: Marx-Engels-Forschungsberichte 6. Karl-Marx-Universität Leipzig, Leipzig 1990, str. 159–164
Boris Rudjak: Ein Irrtum ist zu korrigerien. Über fünf Photographien, die Portraits der Frau und der ältesten Tochter von Karl Marx bekannt wurden. In: Marx-Engels-Jahrbuch 13. Dietz Verlag, Berlin 1991 ISSN0232-6132, str. 320–328 (Tyto obrázky představují Gertrudu a Franzisku Kugelmannovy a ne Jenny Marxovou a její dceru Jenny, jak se často myslelo.)