Dříve se freony ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. V dnešní době se od jejich používání upouští pro negativní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry.
Důsledkem je úbytek ozonové vrstvy a zvýšené pronikání UV záření na povrch Země, kvůli čemuž vznikají nemoci, jako je třeba zánět spojivek, rakovinakůže a poškození očí.
Chlorový radikál následně reagují s ozonem, kde však vzniká další radikál
Vzniklý radikál je stále reaktivní a reaguje znova s ozonem za vzniku původního radikálu
Tento cyklus probíhá než chlorový radikál zrekombinuje. Mezitím může zkatalyzovat až 100 000 molekul O3.
Mezinárodní regulace
Pod patronátem programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) byla v roce 1985 podepsána Vídeňská úmluva, zavazující signatářské země omezit únik freonů do atmosféry. V roce 1987 byl podepsán prováděcí dokument známý jako Montrealský protokol. V letech 1990 a 1992 byly přijaty dva zpřísňující dodatky (tzv. Londýnský a Kodaňský z roku 1992).