PROFILPELAJAR.COM

Franz Herrmann
Franz Herrmann
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1869
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1865
	Ve funkci:; 1867 – 1869
Narození	5. dubna 1811; Kunratice; Rakouské císařství
Úmrtí	16. února 1892 (ve věku 80 let); Liberec; Rakousko-Uhersko
Profese	pedagog, spisovatel, novinář a politik
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Franz Herrmann, plným jménem Franz Josef Herrmann (5. dubna 1811 Kunratice^[1] – 16. února 1892 Liberec^[2]^[3]^[4]), byl rakouský a český pedagog a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Narodil se v Kunraticích u Frýdlantu (Kunnersdorf), kde jeho rodičům patřil velký statek. V roce 1827 dokončil učitelský kurz pro učitele obecných škol. Působil následně po jeden rok na farní škole v Jindřichovicích pod Smrkem a potom po dobu sedmnácti let na hlavní škole v Liberci. Od roku 1845 vyučoval na škole ve Varnsdorfu. Angažoval se v zavádění moderních vyučovacích metod. V roce 1848 vydal spis o stavu rakouského základního školství. V letech 1849–1850 vydával s přítelem Schwabem časopis Bote für Haus und Schule. Od roku 1850 až do roku 1861 zasedal v obecním zastupitelstvu Varnsdorfu.^[4] Uvádí se jako ředitel školy.^[3]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (obvod Frýdlant) do Českého zemského sněmu.^[3]^[5] Navržen byl spontánně, aniž by sám chtěl kandidovat.^[4] Zvolen byl jako nezávislý německý kandidát.^[6] Mandát za svůj okrsek v severních Čechách obhájil i v zemských volbách v lednu 1867^[7] a v krátce poté konaných volbách v březnu 1867.^[8] V roce rezignoval na zemský poslanecký mandát.^[4]^[3]

V téže době také zasedal i v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé roku 1861 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).^[9] Ve vídeňském parlamentu se přiklonil k frakci Unionisten. V listopadu 1863 přednesl na Říšské radě návrh na reformu školství a odstartoval tak dlouhou debatu o školských zákonech.^[4] Opětovně byl do Říšské rady delegován zemským sněmem roku 1867.^[9] Setrval zde do své rezignace na poslanecký post v zemském sněmu (a tudíž i v Říšské radě) roku 1869.^[4]