František z Bavor

František z Bavor
Povoláníspisovatel a teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František z Bavor OFM, latinsky též zvaný Franciscus Argentoratus, Argentoratensis nebo de Argentina podle štrasburské františkánské provincie, z níž pocházel, byl františkán působící v českých zemích v 16. století. Opakovaně byl pro léta 1513/14, 1519/20 a 1521/22 zvolen provinčním definitorem – členem čtyřčlenného definitora podílejícího se na vedení provincie.[1] Na provinční kapitule řádu v září 1522 v Brně byl na následující dva roky zvolen provinciálem (provinčním ministrem) české františkánské provincie. V pro řeholníky stále obtížnějším období nastupujícího luteránství potvrdil založení klášterních františkánských studií v Kadani, Brně a Nyse.[2] Od roku 1524 byl kvardiánem kadaňského kláštera. Současně v letech 1524 až 1526 řídil jako kustod moravskou kustodii české františkánské provincie.[3] Od roku 1526 byl další pět let opět provinčním definitorem.[4]

Proti luterskému učení bojoval podporou teologického vzdělání. Byl autorem traktátu Expositiones Missae juxta mentem Alexandri de Hales o 4 částech a 31 kvestiích dedikovaného vratislavskému biskupu Janu V. Thurzo. Traktát napsal roku 1518 v slezské Nise a později skončil v olomoucké františkánské knihovně.[5]

Reference

  1. ↑ HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1212-5. S. 169–171.  Podle soudobé řádové kroniky Michaela z Korutan.
  2. ↑ HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkánští teologové na přelomu středověku a novověku. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 103–113, zde s. 104.
  3. ↑ HLAVÁČEK, Čeští františkáni... (cit.), s. 171. Česká františkánská provincie se roku 1524 začala dělit na tři nižší správní celky – kustodie pro Čechy, Moravu a Slezsko. HLAVÁČEK, Petr. Nekrologium františkánského kláštera Čtrnácti svatých Pomocníků v Kadani. Památky, příroda, život. 2005, roč. 37, čís. 1, s. 15. 
  4. ↑ HLAVÁČEK, Čeští františkáni... (cit.), s. 171.
  5. ↑ Nyni ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci, signatura M I 149. Popis rukopisu viz BOHÁČEK, Miroslav; ČÁDA, František. Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz. Köln: Böhlau, 1994. ISBN 3-412-13093-1. Č. 526.  Dílo jako významnou památku písemnictví zmiňuje již BALBÍN, Bohuslav. Bohemia docta. Tractatus II.. Pragae: [s.n.], 1777. S. 15. Dle předmluvy podle informací „přítele“ františkána Jindřicha Labeho, jenž měl kdysi působit zejm. v slovutných františkánských. knihovnách v Olomouci a Brně. Dnes se rukopis uchovává ve VKOL Olomouc, sign. M I 149.