František Rosický se narodil nedaleko města Přibyslavi v obci Nové Dvory v rodině celoláníka Vojtěcha Rosického a jeho ženy Marie roz. Běloušková.[2] Vyrůstal ve velké rodině se sedmi sourozenci, staršími sestrami Marií (1844), Rozálií (1846), mladšími sestrami Anastázií (1850), Františkou (1856), Kateřinou (1858) a dvěma bratry Vojtěchem (1852) a Josefem (1860). Přibližně od roku 1870 působil v Praze jako středoškolský profesor, roku 1877 se zde oženil[5] s Marií Webrovou[6] a později s ní měl 4 potomky, Marii (1878), Vojtěcha (1880), Libuši (1882)[7] a Věnceslavu (1885)[8].[9][10] Zde byl členem Přírodovědeckého klubu, v letech 1873-83 byl jeho starostou a od roku 1894, až do jeho smrti čestným členem a zastával funkci zemského školního inspektora pro Čechy. Od roku 1888 byl ředitel gymnázia v Roudnici nad Labem, na penzi se vrátil do Prahy, kde zakotvil na Vinohradech a tam i v polovině července roku 1909 zemřel[3].
František Vilém Rosický byl autorem publikací z oblasti botaniky, jeho zřejmě nejznámější populárně-naučnou knihou byla Květiny jarní ze zvláštním zřetelem ku květeně domácí, která vyšla u nakladatele Tempského v Praze v roce 1885.
↑Josef Rosický se narodil dne 22. února 1860 v Nových Dvorech u Přibyslavi. Byl profesorem c. k. ústavu učitelského v Jičíně. Po svém bratrovi Františku Vilémovi pokračoval ve vytváření řady knih o rostlinách v jednotlivých obdobích roku.
↑ abSOA Zámrsk, Matrika narozených v Nových Dvorech, sign.2594, ukn.7934, str.42. Dostupné online
