František Hruška
Základní informace
Narození	31. března 1847 Hořice v Podkrkonoší, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. srpna 1889 (ve věku 42 let) Mladá Boleslav, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	hudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog
Děti	Marie Hrušková Jaromír František Hruška
Příbuzní	Josef (starší bratr) Jaromír Ludvík Hruška (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hruška (31. března 1847 Hořice v Podkrkonoší^[1] – 2. srpna 1889 Mladá Boleslav) byl český hudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog.^[2]

Studoval na pražské Varhanické škole (1865–1867) a zároveň byl výpomocným houslistou, poté (1867–1870) členem orchestru Prozatímního divadla a současně zastupoval varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, kapelníkem Švandovy divadelní společnosti (1870–1872), později ředitelem kůru a městským kapelníkem ve Dvoře Králové (1872–1874). Hruška byl již tehdy průkopníkem cecilské reformy chrámové hudby, jejíž vedoucí osobností byl Franz Xaver Witt. Jeho mše spolu s díly Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra staršího, Giovanniho Pierluigiho da Palestriny i gregoriánskými mešními responsorii uváděl Hruška ve zdejším chrámu s 20-24členným sborem, pro jehož zkvalitnění zde po dva roky vedl pěveckou školu.^[3]

Od podzimu 1874 působil Hruška do konce života v Mladé Boleslavi jako ředitel kůru, sbormistr "Zpěváckého spolku Boleslav", od roku 1875 jako vedoucí jeho pěvecké školy a průpravného dětského sboru^[4] a od roku 1882 též jako učitel zpěvu na mladoboleslavském gymnáziu.^[5]

Pěvecký sbor s Boleslav byl založen roku 1857 s názvem "Jungbunzlauer Männergesang Verein". Poprvé vystoupil 17. 8. 1857 při oslavě narozenin císaře Františka Josefa, první samostatný koncert se uskutečnil 18.11. 1857 s reprízou 21. 11. v Kosmonosích, načež 8. 12. 1857 sbor poprvé účinkoval při bohoslužbě provedením mše Josefa Krejčího za řízení operního pěvce Jana Ludvíka Lukese.^[6] Další činnost sboru měla podobný charakter a pokračuje i v současnosti (2023), kdy těleso nese název "Smíšený pěvecký sbor Boleslav".^[7] V roce 1869 bylo rozhodnuto, aby byl zřízen ženský sbor, který by spoluúčinkoval s Boleslavem, v té době ještě mužským sborem.^[8] Dostal název Mlada, vedl ho člen Boleslava Václav Folprecht a roku 1878 se stal součástí Boleslava, který se tím stal sborem smíšeným. V květnu roku 1874 vypsala městská rada v Mladé Boleslavi konkurs na místo ředitele kůru v mladoboleslavských chrámech, který měl provést reformu chrámové hudby a v souvislosti s tím vést pěveckou školu. Vybrán byl František Hruška, který pak byl v tomto roce i v následujících letech vždy zvolen také "ředitelem" sboru Boleslav, který od svého založení působil jako civilní i chrámový mladoboleslavský sbor. Reforma, nazývaná cecilskou, směřovala k tomu, aby chrámová hudba vedla účastníky bohoslužeb k dokonalejšímu vnímání zhudebněných textů, které měly znít srozumitelně, buď bez nástrojového doprovodu neb o s doprovodem, vylučujícím tehdy i při chrámových produkcích oblíbené smyslově dráždivé efekty, typické v některých druzích světské hudby. Hruška se při uskutečňování cecilské reformy zpočátku setkával se zásadním neporozuměním značné části veřejnosti.^[4] Během několika let ale nastudoval nový obsáhlý repertoár, v němž dominovaly mše a jiné chrámové skladby představitelů cecilského hnutí: jeho vedoucí osobnosti Franze Xavera Witta, Carla Greitha, Johanna Caspara Aiblingera, Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra st. a jeho vlastní, dále v něm byla díla skladatelů jako Giovanni Pierluigi da Palestrina, Andrea Gabrieli, Hans Leo Hassler, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart (Rekviem), Ferenc Liszt (oratorium Christus), Felix Mendelssohn-Bartholdy (Ave Maria) a další. Ve prospěch pořízení nových varhan se uskutečnily dva duchovní koncerty v městském divadle.^{[9] [10]}Jako chrámový sbor působil "Boleslav" v redukovaném obsazení. Dvořákovo oratorium Stabat mater bylo v letech 1882-84 provedeno třikrát v kostele v H. úpravě doprovodu pro varhany a dvakrát civilně s orchestrem.^[11] Ve světském repertoáru byla i Smetanova Česká píseň, Fibichova Jarní romance, dále čtyři opery^[12][13] včetně Smetanovy Prodané nevěsty (poprvé 29. 11. 1879)^[14], ale i operety Jacquesa Offenbacha, Franze von Suppého^[15] a od dnes zapomenutých českých autorů.^[16] Orchestrální doprovod a provedení orchestrálních skladeb v civilním prostředí obstarával zprvu vojenský orchestr místního pluku, jehož nabízené účinkování v kostele H. odmítl,^[11] později H. založil instrumentální odbor Boleslava, jehož členové kromě doprovázení sboru hráli i instrumentální skladby na koncertech mj. k poctě Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Karla Bendla za účasti oslavenců. Hruška sám účinkoval jako houslista a spolu se svým bratrem Josefem jako člen mužského pěveckého kvinteta Kytara. Občasné výlety sboru do okolních měst byly většinou spojeny s jeho s provedením některé mše v kostele a někdy též s odpoledním koncertem.^[15] Sdružení pěveckých sborů, založené roku 1899, bylo nazváno "Hruškova pěvecká župa pojizerská".^[17][15]

František Hruška napsal 13 mší, z nichž jsou nejvíc oceňovány Ecce Dominus veniet, Missa in honorem ss. Nominis Jesu, Missa Velehradiensis, Missa in honorem ss. Joannis Nepomucenus a Missa in honorem ss. Caroli Borromeus. Za mši Gaudeamus omnes, věnovanou litoměřickému biskupovi, od něj dostal zlatý prsten. Dále František Hruška napsal řadu motet, dvě Te Deum, několik nešpor aj.^[18] Jeho chrámové skladby zaznívaly na domácích kůrech, ale pronikly i do zahraničí. Méně početné a významné jsou Hruškovy světské skladby, mezi nimiž převládají slavnostní a příležitostné sbory, předehry a hudby k činohrám.^[5]

Hruškův starší bratr Josef byl výborným zpěvákem, dcera Františka Hrušky Marie Hrušková byla výbornou klavíristkou, syn Jaromír František Hruška (1880–1954) i vnuk Jaromír Ludvík Hruška (1910–1984) byli oba varhaníky, řediteli kůrů a skladateli.^[5]

• Hruška, František: (každoroční zprávy o chrámové hudbě v Mladé Boleslavi), in: Cecilie, ročník 2, 1875–ročník 6, 1879, Cyril, ročník 7, 1880–ročník 11, 1884.
• (autor neuveden): (výroční zprávy o činnosti zpěváckého spolku Boleslav), in: Dalibor, ročník 1, 1879–ročník 3, 1881.

• Zelinka, Jan Evangelista: František Hruška, in: Českoslovanský varhaník, ročník 1, 1885, s. 161–162.
• stkr (Stecker, Karel): František Hruška †, in: Cyril, ročník 16, 1889, číslo 9, s. 65–67.
• stkr (Stecker, Karel): František Hruška, in: Dalibor, ročník 11, 1889, s. 270–271 (chybné datum narození).
• Vomáčka, Luděk: František Hruška, in: Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, ročník 4, 1899, s. 79–82.
• Jirásek, František: František Hruška, Cyril, ročník 31, 1904, čísla 5–6, s. 40.
• [autor neuveden]: František Hruška, in: Hudební zpravodaj, ročník 4, 1935, číslo 10, s. 9–10.
• [autor neuveden]: František Hruška, in: Náš rozhlas, ročník 17, 1939, číslo 43, s. 1 (za str. 16).
• Sychra, Cyril: František Hruška, in: Cyril, ročník 39, 1913, číslo 1, s. 10–12.
• Sychra, Cyril: František Hruška (se seznamem skladeb), 1913, 28, 1 s., Národní digitální knihovna, online
• Pazdírek, Oldřich: Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní, svazek prvý, A–K, 1937 s. 428 (chybné datum narození 31. 10. 1847).
• Sychra, Cyril: František Hruška, in: Cyril, ročník 65, 1939, číslo 8–10; s. 95–97.
• ar.: Pěvectvo nezapomíná, in: Mladoboleslavské listy, ročník 52, č. 59, 9. 8. 1939, s. 1
• Straka Vincenc: Dvořákovo Stabat Mater, in: Osudy Dvořákova díla na Moravě (Zlín 1941, s. 21).
• Doležil, Hubert: Boleslav Vomáčka, Praha, 1941, s. 8, 10.
• Zachová R.: Pěvecký spolek "Boleslav" vzpomenul svého sbormistra Františka Hrušky, in: Mladoboleslavsko, roč. 1, č.14-15, 28. 4. 1947, s. 213
• Zachová R.: Ze vzpomínek na Františka Hrušku, in: Mladoboleslavsko, roč. 1, č.19-20, 14. 6. 1947, s. 268
• Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 1. A–L, Praha, 1963, s. 497–498.
• Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů. Část I., Praha, 1982, s. 179.
• Beneš, Luděk: Františka Hrušku znají v cizině lépe. in: Boleslavský deník, 1999, ročník 8, číslo 184, s. 8.
• Beneš, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska, Mladá Boleslav 2009, s. 73.

• Jaromír František Hruška
• Jaromír Ladislav Hruška

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hruška (hudební skladatel)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hruška na Wikimedia Commons