František Zvardoň

František Zvardoň
Narození20. června 1949
Petřvald
Úmrtí12. listopadu 2024 (ve věku 75 let)
Ittenheim
Povolánífotograf
Webová stránkafrantisekzvardon.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Zvardoň (20. června 1949, Petřvald13. listopadu 2024) byl fotograf, reportér a kameraman francouzsko-české národnosti.[1][2] Odborné vzdělání absolvoval na Škole výtvarné fotografie v Brně.[3][4] Ilustroval více než 300 knih[5][6] a je autorem 35 knih. Spolupracoval s mnoha časopisy a vydavateli po celém světě. Produkoval také industriální a městské fotografie převážně pro publikování. Od roku 1985 žil ve Štrasburku v Alsasku.[7]

Životopis

Po Škole výtvarné fotografie v Brně[3][4] a filozofii v Praze pracoval jako vedoucí fotodílny v továrně Ostroj v Opavě, poté jako vedoucí dílen v Ostravě v roce 1982 a jako fotograf v redakci Rudého práva v letech 1984–1985. V roce 1983 získal ve Vancouveru cenou UNESCO[3][8], kvůli čemuž se ocitl v nesnázích tehdejšího československého režimu. V roce 1987 emigroval do Francie a požádal o politický azyl. Do Maison des artistes v Paříži nastoupil jako fotograf od roku 1987 dodnes. V roce 1989 pořídil svou první reportáž v Berlíně a poté v Istanbulu v Turecku pro Carrefour de Littérature ve Štrasburku.[9] Poté realizoval mnoho dokumentárních fotografií ve světě pro časopisy a různá vydavatelství.[8][9] Cestoval do 52 zemí, aby pořídil fotografie publikované v knize Bible 2000 v 18 svazcích a pěti jazycích od vydavatelství Signe. Jeho cesty po Etiopii od roku 2006 mu umožnily vydat dvě knihy, Surma v roce 2006 a Ethiopia Instants Eternals v roce 2011, 383stránkovou černobílou knihu. Je také autorem videodíla Inferno se skladatelem Yannem Robinem, které bylo uvedeno na mezinárodním festivalu současné hudby „Musica“ ve Štrasburku v roce 2015 a v Lille v roce 2017.

František Zvardoň zemřel v Ittenheimu v listopadu 2024 ve věku 75 let.[10]

Ceny a ocenění

  • Cena FIAP, UNESCO Lepší způsob života, Vancouver 1976, o znečištění vytvořené uhelnými doly, které ničí krajinu okolo Ostravy.[11]
  • Cena AGFA Gevaert, Leverkusen 1983
  • Mezinárodní cena Nikon Photo Contest, Tokio 1983
  • Olympus Prize, Tokio 1990
  • Cena UNEP za životní prostředí, New York 1996
  • Grand Prix Akademie Alsaska 2019[12][13]

Publikace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frantisek Zvardon na francouzské Wikipedii.

  1. Ostravské stopy: Foťte ty dělníky, vtloukali nám do hlavy, vzpomíná Zvardoň. iDNES.cz [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  2. HOMOLOVÁ, Tereza. Uznávaný fotograf z Petřvaldu: Projel jsem svět a štěstí našel za domem. Moravskoslezský deník. 2022-06-05. Dostupné online [cit. 2023-05-17]. 
  3. a b c Frantisek ZVARDON [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  4. a b Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  5. Aurora Borealis, dernier ouvrage du photographe Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  6. Strasbourg - Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-13]. 
  7. František Zvardoň : l’œil du peintre (II) [online]. 2009-08-23 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  8. a b Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  9. a b František Zvardoň : l’œil du peintre (II) [online]. 2009-08-23 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  10. Disparition de František Zvardoň, photographe globe-trotter, au cœur entre Alsace et Moravie. Radio Prague. 14 November 2024. Dostupné online [cit. 14 November 2024]. (French) 
  11. František Zvardoň. www.ckc.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  12. Un Prix plus que mérité… [online]. 2019-02-04 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  13. PHotographie. Frantisek Zvardon, grand prix de l’Académie d’Alsace [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy