Po ukončení vojenské službv vstoupil jako pluk. lékař do zálohy a po dva roky zastával místo lázeňského lékaře v tehdy populárních lázních v Rožnově pod Radhoštěm, kde se léčila tuberkulóza plic.[pozn. 1] Zde poznal významného balneologa, doktora Vladimíra Mladějovského (1866–1935), pozdějšího profesora balneologie na Univerzitě Karlově. Ten začínajícího Františka Zatloukala výrazně ovlivnil, zajímal se pak o komplexní léčení vodoléčbou a tělesným cvičením.[1][2]
Od roku 1894 vykonával praxi v Karlových Varech. Bylo to v období velkého rozmachu lázní, které právě prožívaly svůj tzv. „Zlatý věk“. Doktor Zatloukal přišel do lázeňského města kompletně německého. Jediným českým lékařem zde byl tehdy doktor Emanuel Engel, a po dvou letech doplnil trojici českých lékařů doktor Vincenc Janatka. Zatloukal se rozhodl usnadnit českým klientům orientaci v lázeňském městě a jeho okolí a sestavil českého průvodce s názvem „Karlovy Vary a jejich léčivý význam“. Kniha se setkala s velkým zájmem, takže vyšla znovu v rozšířeném vydání a později ještě v anglickém, německém a ruském překladu. Publikace přivedly do Zatloukalovy ordinace mnoho nových pacientů. Převážnou část jeho klientely tvořili bohatí Rusové.[2]
Lázně bývaly tehdy sezónní záležitostí[pozn. 2] V zimním období navštěvoval doktor Zatloukal přední univerzitní ústavy a kliniky – v Praze, Vídni, Innsbrucku, Berlíně, Paříži, Londýně, Petrohradě, Moskvě aj. – a získával nové znalosti a zkušenosti. Ve svém zájmu a především kvůli svým pacientům chtěl být obeznámen se všemi novými informacemi svého vědeckého oboru, kterému se věnoval již na univerzitě. Byla to urologie. Ve své lázeňské praxi se pak zajímal o diagnostiku chorob vyšetřením moči. V Karlových Varech založil Ministerský autorizovaný lékařsko-chemický a bakteriologický výzkumný ústav se sídlem ve Vřídelní ulici. V pozdější době pracoval v tomto ústavu celoročně. Své poznatky a zkušenosti sepsal v publikaci Urologie – Praktická příručka klinického vyšetřování moči k diagnostickým účelům, která byla návodem k chemickému, mikroskopickému a bakteriologickému vyšetření moči.[1][2]
Své ordinace míval vždy nedaleko pramenů, v Mlýnské nebo Vřídelní ulici, např. v roce 1895 v domě Černý lev a od roku 1911 trvale v domě Korunní princ. V posledním roce svého života měl ordinaci na nové, reprezentativní Sadové ulici. Doktor František Zatloukal věnoval většinu života a úsilí karlovarskému lázeňství. Zemřel v dubnu 1926 v Plzni.[2]
Společenský život českých a slovanských návštěvníků lázní
O společenský život českých a slovanských klientů se v Karlových Varech staral český vlastenecký spolek Slovanská beseda, založený v roce 1881 z iniciativy lázeňských hostů. Jeho prvním starostou se stal doktor Emanuel Engel. Po jeho smrti v roce 1907 zaujal místo Vincenc Janatka a od roku 1913 pak František Zatloukal. Ten vždy v německých Karlových Varech vystupoval jako neohrožený český vlastenec, což mu přinášelo nemalé problémy. Němečtí lékaři se ho snažili společensky i odborně znemožnit, ale jeho převážně ruská klientela mu zůstávala věrná.[2]
↑ Hlavní lázeňská sezóna se tradičně otvírala vždy 1. května za zvuku fanfár, spolu s průvodem karlovarských střelců, hasičů a veteránů, a končila zpravidla v polovině října.
Reference
↑ abcdefgKRAMERIUS. Almanach českých lékařů [online]. Praha: Michal Navrátil, 1913 [cit. 2022-11-29]. S. 367. Dostupné online.
↑ abcdefgHANYKOVÁ, Eva. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola MUDr. František Zatloukal, s. 63–64.
↑Hotel Beseda [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
Literatura
Eva Hanyková. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola 63–64, s. MUDr. František Zatloukal.
Inzerát v Časopisu lékařů českých – diplomová práce na téma Lázně a lázeňství v periodickém tisku (1890–1938), str. 83, autorka Martina Dostálová [cit. 2022-11-29]