František Xaver z Auerspergu

František Xaver
hrabě z Auerspergu
Císařský komoří
PanovníkJosef II., Leopold II., František II./I.
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby1769–1808
Hodnostpolní podmaršál (1807)
Bitvy/válkyválka o bavorské dědictví, rakousko-turecká válka (1787–1791), francouzské revoluční války, bitvě u Novi (1799)
Narození19. ledna 1749
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. ledna 1808 (ve věku 58 let)
Přemyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť(1803) Marie Alžběta Kounicová (1777–1838)
RodičeJindřich Josef Jan z Auerspergu (1696–1783) a Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (1708–1761)
Děti1. František Xaver Adolf (1804–1873)
2. Marie Eleonora, provd. de Fin (1806–1872)
PříbuzníHelena z Auerspergu a Karel z Auerspergu (vnoučata)
Profesedůstojník
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Jan hrabě z Auerspergu (německy Franz Xaver Johann Sarkander Alois Graf von Auersperg; 19. ledna 1749 Vídeň – 8. ledna 1808 Přemyšl) byl rakouský šlechtic a generál císařské armády. Vynikl účastí v napoleonských válkách a nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1807). Mimo jiné byl majitelem několika panství na Moravě a v Čechách (Černá Hora, Maleč).

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Auerspergů,[1] narodil se jako nejmladší syn císařského nejvyššího komořího knížete Jindřicha Josefa z Auerspergu (1696–1783) a jeho druhé manželky Marie Františky, rozené hraběnky Trautsonové (1708–1761).

Do armády vstoupil v roce 1768, krátce poté byl jmenován císařským komořím.[2] Zúčastnil se války o bavorské dědictví, později se vyznamenal v bojích proti Turkům (1789). Během válek s revoluční Francií byl povýšen na podplukovníka (1793) a plukovníka (1796). Vyznamenal se v bitvě u Mondovi (1796), v Itálii operoval i v následujících letech pod velením generála Melase. Znovu se vyznamenal v bitvě u Novi (1799) a téhož roku byl povýšen na generálmajora. V návaznosti na své starší zásluhy získal v roce 1802 Vojenský řád Marie Terezie.[3] O rok později se stal majitelem pěšího pluku č. 37[4] a velícím generálem v Košicích.[5] Nakonec v dubnu 1807 dosáhl hodnosti polního podmaršála[6] a o půl roku později zemřel v haličské pevnosti Přemyšl.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Maleč, majetek Františka Xavera Auersperga

Z otcova velkého dědictví převzal jako nejmladší syn jen menší podíl, spolu se starším bratrem Františkem Janem (1741–1795) sdílel společné vlastnictví panství Černá Hora na jižní Moravě. František Jan sloužil také v armádě a zemřel v hodnosti generálmajora. Na Černé Hoře poté vládly složité majetkové poměry, protože František Jan přepsal svůj podíl na manželku Vincencii, rozenou von Rechbach. Ta se krátce poté znovu provdala a od roku 1796 byl podílníkem na černohorském panství její druhý manžel Franz von Schluga.[7] František Xaver získal v roce 1805 od svého synovce Karla panství Maleč ve východních Čechách.[8][9]

Manželství a potomstvo

V roce 1803 se oženil s hraběnkou Marií Alžbětou Kounicovou (1777–1838) z české větve starého rodu Kouniců, která byla již vdovou po hraběti Václavovi Lažanském z Bukové.[10] Marie Alžběta se v roce 1803 stala dámou Řádu hvězdového kříže, později také c. k. palácovou dámou.[2] Z manželství se narodily dvě děti[11]:

  • 1. František Xaver Adolf (9. 2. 1804 Vídeň – 6. 8. 1873 Linec), manž. 1828 baronka Marie Terezie Scheiblerová (12. 8. 1814 Praha – 7. 3. 1879 Teplice)[12]
  • 2. Marie Eleonora (27. 3. 1806 Praha – 23. 12. 1872 tamtéž), manž. 1827 baron Jan Nepomuk de Fin (3. 10. 1800 – 15. 4. 1887)[12]

Syn František Xaver realizoval empírovou přestavbu malečského zámku, nakonec ale celý velkostatek prodal významnému českému politikovi F. L. Riegrovi (1862).[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, II. díl; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1019–1024 (heslo Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  2. ↑ a b POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 68 ISBN 978-80-85955-39-2
  3. ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 59
  4. ↑ TURINSKÝ, Jan: Rakouská řadová pěchota 1805–1809 (bakalářská práce); Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2010; s. 27 dostupné online
  5. ↑ František Xaver Auersperg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
  6. ↑ Služební postup Františka Xavera Auersperga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 6 dostupné online
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl; Praha 1996; s. 473 ISBN 80-85983-13-3
  8. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 294
  9. ↑ Přehled majetku Františka Xavera Auersperga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 95
  10. ↑ Rodokmen rodu Kouniců dostupné online
  11. ↑ Potomstvo Františka Xavera Auersperga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1871; Gotha, 1871; s. 92 dostupné online
  12. ↑ a b Auersperg. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historie zámku Maleč na oficiálním webu zámku dostupné online

Externí odkazy