Byl členem Sdružení architektů a Asociace akademických architektů. Publikoval v dobových odborných časopisech Stavitel, Architekt SIA a Architektura.[2]
Po komunistickém uchopení moci v Československu emigrovali oba společníci do Spolkové republiky Německo. František Stahlman pak v roce 1951 odešel do Kanady. Usadil se v Torontu a pracoval v projekční kanceláři Gore and Storie Consulting Engineers, později spolupracoval s Hermannem Wojtechem. Byl členem Royal Architectural Institute of Canada.[2]
Dílo
Stavby ateliéru Stalmach a Svoboda v Praze
1927–1928 Nájemní dům, Praha 5 – Smíchov, čp. 1789, Na Václavce 22[3]
1931 Nájemní dům, Praha 10 – Strašnice, čp. 1031, V Olšinách 36[3]
1932 Rodinný dům, Praha 5 – Hlubočepy, čp. 191, Pod Žvahovem 22[3]
↑ abcdŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN80-85605-84-8. Kapitola Adresář staveb, s. 514–540.
↑(na). Obchodní domy Baťa a Pešat na Masarykově náměstí. Zpravodaj Centrum. Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, 1. 2012, s. 4. Dostupné online.
↑ Klášter redemptoristů | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ Chatham, St. Anthony's Church. Archives & Special Collections [online]. Ryerson University Library and Archives [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Stalmach na Wikimedia Commons