František Bubák

prof. František Bubák
František Bubák
František Bubák
Narození22. července 1866
Rovensko pod Troskami
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. září 1925 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Františka Bubáka (matrika N 1857–1873 Rovensko pod Troskami (SOA Zámrsk))

František Bubák (22. července 1866 Rovensko pod Troskami – 19. září 1925 Praha-Podolí[1]) byl český botanik, učitel a spisovatel odborných publikací.

Život

Po studiích na gymnasiích v Jičíně, Praze a Příbrami pokračoval na universitách v Praze, Halle a Berlíně. Když získal aprobaci, začal učit. Nejdříve na středních školách v Praze, pak v Zábřehu a když dosáhl doktorátu filozofie, stal se docentem fytopathologie na české technice v Praze. V roce 1900 začal vydávat Zprávy o chorobách kulturních rostlin v Čechách. Roku 1903 byl jmenován profesorem na Královské české akademii hospodářské v Táboře, kde založil velkou botanickou zahradu a fytopatologickou stanici pro choroby rostlin a začal každoročně vydávat zprávy v němčině. Botanickou zahradu v Táboře přebudoval a použil zde vlastní koncepci, která se v podstatě zachovala dodnes.

Od roku 1919 byl František Bubák jmenován profesorem botaniky a fytopathologie na nově zřízenou Vysokou zemědělskou školu v Brně, zároveň i prvním tamním rektorem. O rok později se stal profesorem fytopathologie na Vysoké škole zemědělství a lesního inženýrství při české technice (ČVUT) v Praze. Vykonal řadu vědeckých cest na Balkán.[2] Zaobíral se neustále studiem hub a rostlinných chorob. Uveřejnil velké množství odborných článků v různých časopisech, sbornících a to nejen v ČSR, sestavil odborné publikace a velký mykologický herbář, který se stal později majetkem musea botanické zahrady v Brooklynu.

Zemřel roku 1925 v Praze.[3] Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově[4].

Rodinný život

Dne 26. února 1900 se v Praze u sv. Ludmily oženil[5] s Bertou Tellerovou (1878–??). Manželé Bubákovi měli dceru Jarmilu (1898–??).[6]

Dílo

Odborné publikace:

  • Některé nejdůležitější choroby rostlin kulturních(Beroun, A. Kolárský, 1902)
  • Hraboš jako škůdce obilí a cukrovky (Praha, vl. nákl., 1903)
  • Nová choroba cukrovky v Čechách (Praha, nákl. vl., 1903)
  • Pokusy, kterak ničiti kořenomorku cukrovky (Rhizoctonia violacea Tul.) v půdě (Praha, nákl. vl., 1903)
  • Nová choroba cukrovky v Čechách (1903)
  • Houby české – 1. díl Rezy (1906)
  • Houby české – 2. díl Sněti (1912)
  • Fungi imperfecti exsiccati (sbírka nižších hub, společně s E. J. Kabátem)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých okresní správy politické na Vinohradech, sign. OSPVIN Z3, s. 56
  2. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Bubák, s. 306. 
  3. ↑ Úmrtní oznámení. Lidové noviny. 20. 9. 1925, s. 16. Dostupné online. 
  4. ↑ Stoletá Mendelova univerzita adoptovala hrob svého prvního rektora Bubáka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1900-1902, snímek 7
  6. ↑ Soupis pražských obyvatel: Bubák František

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 80. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 151. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 264–265. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.