František Škarvan (27. března 1910 – 22. dubna 1992 Praha) byl synodní kurátor Českobratrské církve evangelické, český právník a úředník Kanceláře prezidenta republiky.

František Škarvan pracoval mezi léty 1936–1948 jako osobní tajemník Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. V letech 1948–1949 byl ve vyšetřovací vazbě, následně byl komunistickým režimem nucen až do roku 1970 vykonávat dělnické povolání. V letech 1958–1989 byl veden Státní bezpečností jako nepřátelská osoba.

Úřad synodního kurátora zastával v letech 1971–1979. Jako synodní kurátor v době normalizace reprezentoval politiku ústupků státní moci (motivované snahou o záchranu holé existence církve) a postihu vnitrocírkevní opozice.

• MORÉE, Peter: Nejtěžší období v životě sjednocené církve. Krizové období ČCE 1969-1977 očima synodního kurátora Františka Škarvana. IN: Ex archivis ecclesiae. Sborník příspěvků historiků a archivářů k dějinám Českobratrské církve evangelické a jejích předchůdkyň, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání v českých zemích. Praha, Českobratrská církev evangelická, 2009, s. 84-98.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.