Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu

Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu
Narození5. července 1718
Londýn
Úmrtí14. června 1794 (ve věku 75 let)
Alma materEtonská kolej
Povolánídiplomat a politik
OceněníPodvazkový řád
ChoťIsabella Seymour-Conway, Countess of Hertford (od 1741)[1][2]
DětiFrancis Seymour-Conway, 2. markýz z Hertfordu[1]
Lord Henry Seymour
Lord Robert Seymour[1]
Hugh Seymour[1]
Lord George Seymour[1]
unknown daughter Seymour-Conway[3]
… více na Wikidatech
RodičeFrancis Seymour-Conway, 1st Baron Conway[1] a Charlotte Shorter[3][1]
PříbuzníHenry Seymour-Conway[1] (sourozenec)
Francis Seymour-Conway, 3. markýz z Hertfordu[1] a Henry Augustus Seymour[3] (vnoučata)
FunkceLord Lieutenant of Warwickshire (1757–1794)
Lord Lieutenant of Montgomeryshire (1775–1776)
Člen irské Tajné rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu (Francis Seymour-Conway, 1st Marquess of Hertford, 1st Earl of Hertford, 1st Earl of Yarmouth, 1st Viscount Beauchamp of Hache, 2nd Baron Conway) (5. července 1718, Londýn, Anglie – 14. června 1794) byl britský diplomat, dvořan a politik ze šlechtického rodu Seymourů. Během své kariéry byl vyslancem ve Francii, místokrálem v Irsku a dlouholetým nejvyšším komořím. V roce 1756 obdržel Podvazkový řád a v roce 1793 získal titul markýze z Hertfordu. Jeho synové se uplatnili u dvora, v diplomacii, armádě a námořnictvu, zasedali také v Dolní sněmovně. Vytvořili rekord v dlouhé historii britského parlamentu, protože žádné jiné rodině se nepodařilo, aby šest sourozenců zasedalo v Dolní sněmovně.

Kariéra

Pocházel z vedlejší linie vévodů ze Somersetu, narodil se v Londýně jako syn Francise Seymoura, 1. barona Conwaye (1679-1731), který již v roce 1699 přijal jméno Seymour-Conway, po matce Charlotte Shorter byl synovcem dlouholetého premiéra Roberta Walpola. Po otci zdědil titul barona (1731), poté absolvoval kavalírskou cestu po Francii a Itálii, do Sněmovny lordů vstoupil po dosažení zletilosti v roce 1739. V roce 1750 byl povýšen na hraběte z Hertfordu (tento titul užíval již v 16. století Edward Seymour, 1. vévoda ze Somersetu) a v letech 1751-1766 byl lordem komořím Jiřího II. a Jiřího III.. V roce 1755 se měl stát vyslancem v Paříži, ale kvůli neznalosti francouzštiny z tohoto jmenování sešlo. V roce 1756 získal Podvazkový řád.

Nakonec se vyslancem v Paříži stal po skončení sedmileté války (1763-1765), od roku 1763 byl zároveň členem Tajné rady. V letech 1765-1766 byl místokrálem v Irsku, kde vlastnil statky v Ulsteru jako dědictví po rodu Conway a již od roku 1750 byl členem irské Tajné rady. Po návratu z Irska zastával dlouhodobě nejvyšší posty u dvora, byl nejvyšším štolbou (1766) a nejvyšším komořím (1766-1782 a 1783). Po nástupu Pittovy vlády odešel do ústraní a v roce 1793 získal titul markýze z Hertfordu.

Rodina

V roce 1741 se oženil s Isabelou Fitzroy (1726-1782), dcerou 2. vévody z Graftonu. Z jejich manželství pocházelo třináct dětí, sedm synů a šest dcer. Dcery Anne (1744-1784) a Sarah (1747-1770) se provdaly do přední irské šlechty (1. markýz z Droghedy, 1. markýz z Londonderry), další dcera Frances (1751-1820) měla za manžela předčasně zemřelého dědice vévody z Newcastle, Henryho Pelham-Clintona, hraběte z Lincolnu. Ze synů jediný Edward (1752-1785) byl duchovním, dalších šest synů našlo uplatnění u dvora, v armádě a námořnictvu, všichni také zasedali v Dolní sněmovně (tři z nich byli i poslanci irského parlamentu).

  • Lord Henry Seymour-Conway (1746-1830), dvořan, člen Dolní sněmovny 1766-1784
  • Lord Robert Seymour-Conway (1748-1831), důstojník, člen Dolní sněmovny 1771-1790 a 1794-1820
  • Lord William Seymour-Conway (1759-1837), člen Dolní sněmovny 1783-1796
  • Lord George Seymour-Conway (1763-1848), důstojník, člen Dolní sněmovny 1784-1790 a 1796-1801

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy