Dynastie Séebergerů, známá jako Frères Séeberger; tři bratři Jules (1872–1932), Henri (1876–1956) a Louis (1874–1946) synové Jean (1910–1979) a Alberta (1914–1999), propagovali ve Francii módní fotografii, počínaje dvacátým stoletím.
Pozadí
Módní fotografie začala rytinami reprodukovanými z fotografií Leopolda-Emile Reutlingera, Nadara a dalších v 90. letech 20. století. Poté, co bylo možné pořídit vysoce kvalitní reprodukci polotónů, nejvíce zásluh jako průkopník tohoto žánru má francouzský baron Adolf de Meyer a lucemburský fotograf Edward Steichen, který si v roce 1907 vypůjčil ruční fotografickou kameru svého přítele a fotografoval oslnivě oblečené dámy na závodišti Hipodrom Longchamp[1], a který byl francouzským časopisem Art et Décoration v roce 1911 pověřen výrobou snímků šatů pařížského designéra Paula Poireta, který dříve a současně konkuroval kresbám a tiskům, které se používaly pro módní ilustrace.[2]
Séebergerovi
Rodina oddaná fotografickému žánru byla v dynastii Séebergerů více než dvě generace. Tři bratři Jules (1872–1932), Louis (1874–1946) a Henri (1876–1956) se narodili otci Jean-Baptistovi, bavorskému živnostníkovi, který se přistěhoval do Francie v roce 1870, a jejich matce Louise, vdově z Lyonu s dcerou Félicií. Druhá generace, synové Louise, bratři Jean (1910–1979) a Albert (1914–1999) také zdědili lásku k fotografii. Jejich práce pokrývá většinu dvacátého století a věnovala se eleganci a módě.[2]
Bratři odcestovali do Paříže, kde absolvovali střední vzdělání na Lycée Rollin a kde Louis získal první cenu za kreslení. Studium zakončili na městské umělecké škole Palissy, než se Jules a Louis začali vzdělávat jako designéři textilu v ateliéru J. Souchona, specialisty na „inovace, šaty, stuhy, damaškové prádlo, žakárové tkaniny a návrhy.“[2] Odtud pramenil jejich zájem a bohaté znalosti v oblasti módy.
Zatímco tři bratři pracovali jako textilní designéři, v roce 1891 Jules začal navštěvovat večerní hodiny kresby a také začal pořizovat první fotografie. Po přestěhování na 39 rue Lafayette v 10. pařížském obvodu Louis získal cenu Dantona Jeuneho věnovanou znevýhodněným dětem na umělecké škole města Paříže, zatímco Jules získal cestovní grant do Normandie. Mezitím se nejmladší Henri zapsal do školy užitého umění a získával také ceny. Po smrti svého otce v roce 1894 se rodina přestěhovala do klidnější rue Fénelon v domě č. 13.
V roce 1899 Jules přihlašoval své fotografie do různých soutěží a zájem brzy projevili také jeho bratři, kteří získávali ceny v amatérských soutěžích organizovaných novinami Lectures Pour Tous. Experimentoval s bromolejotiskem, zejména s Rawlinsovým procesem. Jules získával ceny v oblasti dokumentární fotografie v letech 1903 a 1904 za fotografie, které vytvořil na březích Seiny a v Montmartru. Obrázky tří bratří, kteří se podepisovali svými iniciálami (JHLS), byly vystavovány a publikovány v různých časopisech a distribuovány jako pohlednice bratry Kunzliovými a Leopoldem Vergerem.
Tři bratři, podporovaní svou matkou, starší sestrou a Louisovou manželkou Annou, založili v roce 1909 rodinný podnik pod názvem „Frères Séeberger“ ve studiu na 33 rue de Chabrol, asi 10 a 5 minut chůze od jejich domova.
Módní fotografové
Zatímco časopisy, jako je Les Modes, publikovaly pečlivé portréty (většinou ručně kolorované) žen z lepší společnosti v oděvech navržených renomovanými návrháři, deníky jako Le Figaro a Le Gaulois publikovaly obrázky ve svých večerních vydáních, jako byly například Steichenovy ženy na závodních tratích[3][4] a jejich přístup zaujal časopis Femina, ve snaze uspokojit zvědavost svých čtenářů ohledně toho, co bylo v módě „skutečné oblečení“, trend, který brzy zaujal Paris Illustré nebo La Nouvelle Mode, který v letech 1901–1902 představoval snímky pořízené obskurními amatéry jako byli Carle de Mazibourg nebo Edmond Cordonnier, i když byly brzy nahrazeny profesionálnějšími fotografiemi.[1]
Bratři vyhledávali tlačenice, navštěvovali plážová letoviska, lyžařská střediska a další zajímavá místa v Paříži. Mezi jejich úlovky patřily fotografie dámské módy (a také některých mužů), pro které od 22. května 1909 našli uplatnění v La Mode Practique.[1]
Mimochodem, ačkoli se zaměřovali na šaty, boty, tašky, klobouky, kožešiny a peří, zachytili také snímky skutečné haute couture, „vyšší společnosti“, která je běžně nedostupná lidem nižšího postavení, kteří, i když jsou o fotoaparátu vědí a fotografování umožní, uznávají pouze ty, kdo patří do velkých ateliérů a rozhodně ne Séebergerovi.
Vzhledem k tomu, že jejich snímky byly publikovány v dlouhém seznamu více než padesáti publikací, mohou módní historikové sledovat vliv na styl velkých návrhářů jako byli například Chanel, Paula Poireta, Jeanne Lanvin, Elsy Schiaparelli, Jean Patou, Roberta Pigueta, Madeleine Vionnet, Lucien Lelong, Paquin a kol., kterým Séebergové vytvořili také portréty.[2]
Styl a technika
Fotografie Séebergerů spočívala ve znalosti těchto modelů, držet krok s nejnovějšími trendy, které osloví publikace, a vyčerpávající hon na správné modely v davu módních fotografů – o to více s příchodem „přenosných“ fotografických kamer, až do roku 1935, kdy Henri získal Rolleiflex, byl to obrovský skládací Ernemann Klapp Nettel nebo těžkopádnější reflexní kamera Thornton Pickard 13 x 18 cm, které používali v Boulogneském lesíku a ve Svatém Mořici.[5] V každém případě Henri doprovázel svého bratra Louise, který asistoval modelce nebo modelu a zapisoval poznámky o módě a pořízených snímcích. Také v roce 1911 se Séebergové, navzdory těžkopádnému ovládání jejich fotografické kamery, podařilo s pomocí profesionálních modelů zprostředkovat pocit bezprostřednosti a zjevné spontánnosti.[2]
Francouzský obraz
Módní snímky bratří se překrývaly s jejich portréty mediálních celebrit, včetně Joséphine Bakerové nebo Charlieho Chaplina. Méně známá část jejich praxe, jak poznamenal Gilbert Salachas[6], z roku 1923, International Kinema Research zaměstnávala bratry Séebergerovi, aby dokumentovali místa, která filmaři přizpůsobili k vytvoření formální pařížské „atmosféry“ pro filmy, jako je americký romantická komedie z roku 1938 Bluebeard’s Eighth Wife a A comedy of murders (Charles Chaplin, 1947) nebo An American in Paris (Vincente Minelli, 1951), čímž vytváří mytickou Paříž, která přežívá v kině dodnes.
Druhá generace
Smrt Julia v roce 1932 a poté vyhlášení války znamenalo definitivní stažení Ludvíka a Jindřicha z rodinného podniku a krátké uzavření během válečné mobilizace další generace Séebergerů, Jeana a Alberta, Louisových dvou synů, kteří si udrželi jméno „bratři Séebergerové“ až do uzavření v roce 1977. Pomáhali jim Jeanova manželka Suzanne (jako sekretářka), poté postupně Albertova manželka Cecile (v úpravách), Jeanův syn Daniel (jako asistent) a další spolupracovníci.[2]
Po druhé světové válce bratři pokračovali s módním fotografováním jako svou specializací, vedle některých průmyslových zakázek, ale se zvyšováním studiové práce s placenými módními modely v novém areálu na bulváru Malesherbes 112 (v 17. pařížském obvodu).[7] Stali se členy umělecké skupiny Le Groupe des XV[8], která ovlivnila jejich tvorbu v podobném stylu jako byli například: Philippe Pottier, Pierre Jahan, René-Jacques nebo Lucien Lorelle.[9][10]
Věrnost a oddanost rodině přetrvala dvě rušné generace; když Jean zemřel v roce 1979, Albert napsal:
Nedokážu dostatečně říct, jak moc jsem obdivoval toho, se kterým jsem pracoval téměř půl století.
Exposition Internationale des Arts et Techniques dans la Vie Moderne
Livraison de lait
Citroën
Inondations de Paris, 1910
Inondations de Paris, 1910
Inondations de Paris, 1910
Bibliografie
Katalog výstavy bratří Séebergerů, která se konala od června do září 2006 ve fotogalerii Richelieu ve Francouzské národní knihovně, kurátoři: Sylvie Aubenas a Xavier Demange a nesla název Elegance: the Seeberger brothers and the birth of fashion photography, je nejautoritativnější reprezentace jejich módních snímků a způsobů, které dokumentuje. Mezi další užitečné knihy a weby patří:
Bibliothèque Historique de la Ville de Paris, Les parisiens au fil des jours (1900–1960). Séeberger frères, Paris, Bibliothèque Historique de la Ville de Paris, 1980
Les Séeberger. Photographes de l'élégance. 1909–1939, sous la direction de Sylvie Aubenas et Xavier Demange, Paris, Francouzská národní knihovna, od 27. června do 3. září 2006, Seuil / Francouzská národní knihovna, 2006
Catalogue of exhibition Collections années 50. Photographies Séeberger frères et Georges Dambier, Ribérac, Collégiale Notre-Dame, 5. 7. - 2. 9. 2007
Séeberger frères (1930s) Ski resort illustrations for Échoes de l’Air, bulletin of Air France, gallica.bnf.fr
Lucien Curzi, Écrire avec la lumière, Saisons, n°12, podzim 1997, str. 32–36
Dars, Célestine. A fashion parade: the Seeberger Collection. [s.l.]: Blond & Briggs ISBN978-0-85634-061-1.
Eddy Dubois, Images de chasses, Grenoble, Arthaud, 1972
Jean-Claude Gautrand, Les Séeberger, l'aventure de trois frères photographes au début du siècle, Paris, La Manufacture, Collection Les poches du patrimoine photographique, 1992
Thomas Michael Gunther, Isabelle-Cécile Le Mée, Hervé Degand, Catherine Tambrum, Regards sur la Libération de Paris. Photographies, août 1944. Marcel-Arthaud, André Bienvenu, Robert Capa, Henri Cartier-Bresson, Robert Cohen, Robert Doisneau, André Gandner, Pierre Jahan,gaston Paris, Robert Parry, Jean Roubier, Pierre Roughol, Serge de Sazo, Séeberger frères, René Zuber, Paříž, Monum éditions du patrimoine, 2004
Maureen Huault, La seconde génération Séeberger: Jean et Albert (1940–1977), study paper of the Ecole du Louvre presented under the supervision of Mme Dominique de Font-Réaulx, Paris, 2014
Maureen Huault, Chroniques de la fugacité. Jean et Albert Séeberger deux photographes de mode au cours des 'Trente Glorieuses' (1940–1977), a research paper on the history of art applied to the collections of the École du Louvre, under the supervision of Mme Dominique de Font-Réaulx and Michel Poivert, Paříž, 2015
Maureen Huault, La valorisation du fonds photographique des frères Séeberger (1906- 1977) au Centre des monuments historiques, Monumental, Revue scientifique et technique des monuments historiques, n°1, premier semestre 2015, str. 112–113
Séeberger, Henri; Juin, Hubert; Séeberger, Jules, 1872-1932; Séeberger, Louis, 1874-1956. La France 1900 vue par les frères Seeberger. [s.l.]: P. Belfond ISBN978-2-7144-1249-2.
Séeberger, Jules; Malécot, Claude; Séeberger, Henri, 1876-1947; Séeberger, Louis, 1874-1956. Jardins parisiens à la Belle Epoque. [s.l.]: Monum, Editions du patrimoine ISBN978-2-85822-784-6.
Meriel McCooey, Watching the girls go by, Sunday Times Magazine, 6. dubna 1975
Elise Pailloncy, Carole Peyrot, Marion Poussier, Yann Revol, Inventaire des photographies des frères Séeberger pendant la période de la Seconde Guerre mondiale, mémoire de l'ENS Louis Lumière, Cours de Mme Denoyelle, září 2001
Gilbert Salachas, Le Paris d'Hollywood. Sur un air de réalité. Besançon, Caisse nationale des Monuments Historiques, 1994
Albert Séeberger, Au foyer de la M.J.C., l'exposition de photographies des frères Séeberger, L'écho du ribéracois, červenec 1982
Dominique Versavel, Maureen Huault, Muriel Berthou-Crestey, Archives. Mode, les collections de la Bibliothèque nationale de France, Bad to the Bone, n°6, 2015, str. 64–73
↑ abcDars, Célestine. A fashion parade : the Seeberger Collection. [s.l.]: Blond & Briggs ISBN978-0-85634-061-1.
↑ abcdefAubenas, Sylvie; Séeberger, Henri, 1876-1947; Séeberger, Jules, 1872-1932; Séeberger, Louis, 1874-1956. Les Séeberger, photographes de l'élégance, 1909-1939. [s.l.]: Seuil: Francouzská národní knihovna ISBN978-2-7177-2366-3.
↑Xavier Demange, ‘Trend Setters at the Racetrack’, in Sylvie Aubenas and Xavier Demange, Elegance: the Séeberger Brothers and the Birth of Fashion Photography, San Francisco: Chronicle Books, 2007, 28–37.
↑Rosser, E. (2010). Photographing Fashion: a critical look at The Sartorialist. Image & Narrative, 11(4), 158–170.
↑Sylvie Aubenas, ‘The Séebergers, Fashion Photographers: Rediscovering Their Place’, in Sylvie Aubenas and Xavier Demange, Elegance: the Séeberger Brothers and the Birth of Fashion Photography, San Francisco: Chronicle Books, 2007, 11–27.
↑ abSalachas, Gilbert; Séeberger, Henri, 1876-1947; Séeberger, Jules, 1872-1932; Séeberger, Louis, 1874-1956. Le Paris d'Hollywood : sur un air de réalité. [s.l.]: Caisse nationale des monuments historiques et des sites Dostupné online.
↑Huault, M. (2015). Chroniques de la fugacité: Jean et Albert Séeberger, deux photographes de mode au cours des „Trente Glorieuses“ (1940–1977). Thesis. Paris: M. Huault.
↑ abThézy, Marie de; Bovis, Marcel; Floc'hlay, Catherine; Groupe des XV. Paris 1950. [s.l.]: Ville de Paris, Direction des affaires culturelles Dostupné online.
↑Million Auction Catalogue. Séeberger Frères: L’elégance des regards. Vente aux enchères publiques, Mardi 8 novembre 2016 13h30 [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑Maureen Huault, La seconde génération Séeberger: Jean et Albert (1940–1977), study paper of the Ecole du Louvre presented under the supervision of Mme Dominique de Font-Réaulx, Paris, 2014
↑Séeberger, H., Séeberger, L., Séeberger, J., Verlet, H., Thézy, M. ., & Bibliothèque historique de la ville de Paris. (1979). Les Parisiens au fil des jours, 1900–1960: Photographies Séeberger frères. Paris: Bibliothèque historique de la Ville de Paris.
↑Georges DAMBIER / Les Frères SEEBERGER Les collections années 50 | Actuphoto [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑BROTHERS [online]. 2016-03-17 [cit. 2019-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30. (anglicky)
↑RITOURNELLE. When women dressed to impress on the beach: 1930s fashion in Deauville [online]. 2010-08-27 [cit. 2019-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30. (anglicky)