Plzeňský rodák složil profesní slib do rukou plaského opata Evžena Tyttla v srpnu 1732. V Plasích studoval na domácím studiu morální teologii, v roce 1736 se podílel na sepsání gratulačního sborníku básní při příležitosti dokončení stavby konventu a 50. jubilea složení řeholních slibů opata Tyttla. Později Hartmann profesorem filozofie v Praze. Poté se vrátil do Plas, kde se stal nejprve převorem a od roku 1755 až do své smrti opatem. V roce 1764 byl zvolen vizitátorem a generálním vikářem řádu v Čechách a na Moravě.
Za jeho vlády se zvětšilo klášterní panství a byla dokončena stavba Mariánské Týnice, ke které přispěl především výstavbou samotného proboštství a výzdobou kostela.
Martin Svatoš: „AMOR MUSAS IN PLAUSUM PROVOCAT“ – Gratulační sborníky plaskému opatu Eugenu Tyttlovi z r. 1736 v kontextu novolatinské literatury; In: Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní dějiny, s. 106; Městský úřad Plasy a Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici 2005, ISBN80-903165-3-0
Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN80-902692-1-4
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fortunát Hartmann na Wikimedia Commons