Ford 4-AT Tri-Motor

Ford 4-AT Tri-Motor
Ford 4-AT-E (N9642)
Ford 4-AT-E (N9642)
Určenídopravní letoun
VýrobceFord Motor Company
ŠéfkonstruktérHarold Hicks
První let11. června 1926[1][2]
Zařazeno1926
UživatelFord Motor Company
National Air Transport
Výroba1926-1931
Vyrobeno kusů78
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ford 4-AT Tri-Motor byl americký dopravní letoun, který se vyráběl od roku 1926. Stroj byl znám pod přezdívkou Tin Goose (Plechová husa).

Vývoj

Šlo o první skutečně obchodně úspěšnou konstrukci dopravního letounu Ford, po jednomotorových Air Sedan, Air Pullman a 2-AT Air Transport, a třímotorovém Stout 3-AT Air Pullman (vysloveně nezdařený stroj, který si vysloužil přízvisko Monstrosity — prototyp shořel při požáru, který vypukl v továrně za neobjasněných okolností).

Konstrukce nového letounu se ujal šéfkonstruktér Harold Hicks a jedním z členů jeho týmu byl i mladý James S. McDonnell. Prototyp (NC2435) třímotorového celokovového hornoplošníku pro deset cestujících, s prozatím ještě otevřenou kabinou dvoučlenné osádky, poprvé vzlétl 11. června 1926 v Dearbornu. Prvních třináct sériových strojů (již měly plně zakrytou pilotní kabinu) verze Ford 4-AT-A poháněly hvězdicové motory Wright J-4 o výkonu po 200 hp (149 kW).

Patrně nejznámějším strojem Ford 4-AT se stal letoun verze 4-AT-B (nesoucí imatrikulaci NX4542) Byrdovy antarktické expedice pokřtěný Floyd Bennett, se kterým Richard Evelyn Byrd a pilot Bernt Balchen, spolu s dalšími třemi muži na palubě, dosáhli mezi 28. a 29. listopadem 1929 poprvé letecky jižní točny.

Jediný vyrobený 4-AT-C (výr. č. 47) byl poháněn jedním motorem Pratt & Whitney Wasp o výkonu 294 kW a dvěma Wright J-4 pod křídlem.

Tři exempláře nesly označení 4-AT-D, které se odlišovaly různými verzemi motorů.

Stroje 4-AT-E poháněly tři motory Wright J-6 o výkonu 220 kW, u armády nesly označení C-9.

Poslední byl vyroben v červenci 1931, šlo o jediný kus v provedení 4-AT-F (EC-RRA), vyrobený pro madridskou společnost CLASSA.

Specifikace (4-AT-E)

Ford 4-AT-F (EC-RRA)

Data podle: Němeček, Týc[1]

Technické údaje

  • Posádka: 2
  • Kapacita: 11–12 cestujících
  • Rozpětí: 22,54 m
  • Délka: 15,18 m
  • Výška: 3,58 m
  • Nosná plocha: 72,92 m²
  • Plošné zatížení: 62,98 kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 2950 kg
  • Vzletová hmotnost: 5000 kg
  • Pohonná jednotka: 3 × hvězdicový motor Wright J-6
  • Výkon motoru: 300 hp (224 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 209 km/h
  • Cestovní rychlost: 172 km/h
  • Stoupavost: 4,7 m/s
  • Čas výstupu na 2195 m: 10 min
  • Dostup: 5000 m
  • Dolet: 917 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. 2., doplněné vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. 
  2. ↑ U.S. Centennial of Flight Commission - Ford Trimotor. www.centennialofflight.gov [online]. [cit. 2007-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. 

Literatura

  • NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. 2., doplněné vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. 

Externí odkazy