Fluoridy kyslíku jsou sloučeniny kyslíku a fluoru s obecným vzorcem O_nF₂, kde n=1 až 6. Je známo mnoho různých fluoridů kyslíku:

• Monofluorid kyslíku (OF)
• Difluorid kyslíku (OF₂)
• Fluorid dioxygenylu (O₂F₂)
• Fluorid trioxygenylu nebo fluorid ozonidu (O₃F₂)^[1][2]
• Fluorid tetraoxygenylu (O₄F₂)^[3]
• Fluorid pentaoxygenylu (O₅F₂)
• Fluorid hexaoxygenylu (O₆F₂)^[4]
• Fluorperoxyl (O₂F)

Fluoridy kyslíku jsou silná oxidační činidla s vysokou energií a mohou uvolňovat svoji energii buď najednou, nebo řízenou rychlostí. Fluoridy kyslíku mohou být potenciální paliva v proudových motorech.^[5]

Difluorid kyslíku se běžně připravuje fluorací hydroxidu sodného:

2 F₂ + 2 NaOH → OF₂ + 2 NaF + H₂O K.

Difluorid kyslíku je bezbarvý plyn při pokojové teplotě a pod 128 K je to žlutá kapalina. Difluorid kyslíku má dráždivý zápach a je jedovatý.^[3] Reaguje s halogenvodíkovými kyselinami za vzniku volných halogenů:

OF₂ + 4 HCl → 2 Cl₂ + 2 HF + 2 H₂O

Difluorid kyslíku může také vytěsnit halogeny z jejich solí.^[3] Je to také účinné fluorační a oxidační činidlo. Při reakci s nenasycenými fluoridy dusíku za elektrického výboje dochází ke vzniku fluoridu dusitého, fluoridů kyslíku a jiných oxidů.^[6][7]

Fluorid dioxygenylu se vysráží jako hnědá pevná látka po ozařování směsi kapalného kyslíku a fluoru UV zářením při teplotě −196 °C.^[8] Zdá se, že fluorid dioxygenylu je stabilní pouze pod −160 °C.^[9] Obecně lze připravit mnoho fluoridů kyslíku elektrickým výbojem v plynné fázi ve studených nádobách.^[10] Lze takto připravit také fluorid dioxygenylu:^[10]

O₂ + F₂ → O₂F₂ (elektrický výboj, 183 °C)

Je to oranžovožlutá pevná látka, která se rozkládá na kyslík a fluor v blízkosti svého bodu varu při 216 K.^[3]

Fluorid dioxygenylu prudce reaguje s červeným fosforem, dokonce i při −196 °C. Výbuchy mohou nastat i když Freon-13 je použit ke zmírnění reakce.^[9]

Fluorid trioxygenylu je viskózní krvavě červená kapalina. Při 90 K zůstává fluorid trioxygenylu kapalný, čímž jej lze odlišit od fluoridu dioxygenylu, který má bod tání při asi 109 K.^[3][11]

Stejně jako ostatní fluoridy kyslíku je fluorid trioxygenylu endotermický a rozkládá se při přibližně 115 K za vývoji tepla, podle následující reakce:

2 O₃F₂ → O₂ + 2 O₂F₂

S fluoridem trioxygenylu je bezpečnější pracovat než s ozonem a lze jej odpařit, tepelně rozložit nebo vystavit působení jisker, aniž by došlo k explozi. Při kontaktu s organickou hmotou nebo s oxidovatelnými sloučeninami může explodovat. Přidáním i jediné kapky fluoridu trioxygenylu k pevnému bezvodému čpavku povede k mírné explozi, když mají obě látky teplotu 90 K.^[3]

Fluorperoxyl je molekula, která je stabilní pouze při nízké teplotě. Lze jej připravit z fluoru a kyslíku:^[12]

O₂ + F → O₂F

V atmosféře se vyskytují radikály fluoru a kyslíku, jako O₂F a OF. Tyto radikály se podílejí na ničení ozonu v atmosféře. Předpokládá se, že monofluoridové radikály nehrají tak významnou roli při poškozování ozonu, protože volné atomy fluoru v atmosféře reagují s methanem za vzniku kyseliny fluorovodíkové, která se sráží v dešti. Tím se snižuje dostupnost volných iontů fluoru pro atomy kyslíku se kterými reagují a ničí molekuly ozonu:^[13]

O₃ + F → O₂ + OF

O + OF → O₂ + F

Sumární reakce:

O₃ + O → 2 O₂

Navzdory nízké rozpustnosti fluoridu trioxygenylu v kapalném kyslíku se ukázalo, že je hypergolické s většinou raketových paliv. Mechanismus zahrnuje vyvaření kyslíku z roztoku obsahujícího fluorid trioxygenylu, díky čemuž spontánně reaguje s raketovým palivem. Reaktivita je závislá na druhu použitého paliva.^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxygen fluoride na anglické Wikipedii.

• Oxidy chloru
• Oxidy bromu
• Oxidy jodu
• Ozon

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluoridy kyslíku na Wikimedia Commons