Obec je nejsevernější z horních obcí Heinzenbergu. Z celkové rozlohy obce 606 ha připadá 331 ha na zemědělskou půdu (z toho přibližně polovina na vysokohorské farmy), 182 ha na lesy a lesní porosty, 71 ha na neproduktivní půdu (převážně hory) a zbývajících 22 ha na zastavěnou plochu.
Sídlo je poprvé zmiňováno roku 1156 jako Flirden.[1] Velkostatek Flirden, připomínaný v roce 1156, patřil spolu s panstvím Urmein k majetku kláštera Cazis. Panovníky byli do roku 1337 Vazerové, poté Werdenbergové a Rhäzünserové, od roku 1475 biskupové z Churu. V roce 1466 je doložena kaple svatého Leonharda. Poslední biskupská práva byla vykoupena v roce 1709. Do roku 1851 tvořil Flerden sousedství soudní obce Heinzenberg. V letech 1530–1540 proběhla reformace a v roce 1670 byla obec oddělena od Porteinu. Germanizace, která byla prakticky dokončena kolem roku 1900, probíhala především z Tschappiny. Silnice spojující obec s Thusis byla dokončena v roce 1901.[1]
V obci historicky převládal chov dobytka (založení živočišného družstva v roce 1893); Flerden je stále zemědělskou obcí. Meliorace proběhla v 60. letech 20. století. V roce 2000 pracovaly tři čtvrtiny pracovní síly v zemědělství.[1]
Vzhledem k odlehlosti a špatnému dopravnímu spojení počet obyvatel obce v průběhu 20. století postupně klesl na zhruba 100. Díky přistěhovalectví z měst po roce 1980 však opět roste a v roce 2020 již v obci trvale žilo téměř 250 obyvatel.
Jazyky
Původně mluvili všichni obyvatelé oblasti jazykem sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Již ve středověku však pod vlivem Walserů z Tschappiny obyvatelé začali přecházet na němčinu. Zatímco v roce 1880 používalo rétorománštinu ještě 63,9 % obyvatelstva, v roce 1941 již tento podíl klesl na 12,6 %. Jediným úředním jazykem v obci je němčina. Vývoj v posledních desetiletích přibližuje následující tabulka: