Finští Tataři
Tataři v mešitě ve městě Järvenpää
Finsko Finsko	700
Jazyk(y)
tatarština, finština
Náboženství
sunnitský islám

Finští Tataři (tatarsky Finlandiyä Tatarları, finsky Suomen tataarit, švédsky Finländska tatarer) jsou národnostní menšinou ve Finsku. Jejich počet se odhaduje na 600 až 700 osob.

První zmínka o Tatarech ve Finsku pochází z roku 1836 a šlo o vojáky carské armády.^[1] Hlavní migrační vlna přišla koncem devatenáctého století a tvořili ji Mišarští Tataři z okolí města Sergač.^[2] Věnovali se převážně drobnému obchodu, postupně se v zemi usazovali a stěhovaly se za nimi rodiny. Po říjnové revoluci hledali ve Finsku azyl představitelé panturkismu jako např. Alimcan Idris. První Tatar získal finské občanství v roce 1919. Po druhé světové válce přišly do Finska stovky Tatarů z Vyborgu a Estonska.

Tataři se dobře integrovali do většinové společnosti, 156 mužů a 21 žen bojovalo za Finsko v zimní válce.^[3] Padlým vojákům byl vztyčen roku 1987 pomník na muslimském hřbitově v Helsinkách.

Většina finských Tatarů vyznává sunnitský islám. Sdružuje je Finská islámská kongregace (Suomen Islam-seurakunta) sídlící v Helsinkách a Tamperská tatarská kongregace (Tampereen tataariseurakunta), významná mešita se také nachází ve městě Järvenpää.^[4] Zinnetullah Ahsen Böre pořídil první překlad Koránu do finštiny. Pod vlivem Turecka začali finští Tataři v období mezi světovými válkami zapisovat svůj jazyk latinkou místo arabského písma. V Helsinkách existovala základní škola s výukou v tatarštině, zrušená pro nedostatek žáků v roce 1969.

Z tatarských pokrmů ve Finsku zdomácněl peremeč (pärämäts).

• Atik Ismail, fotbalista
• Aisa Hakimcan, umělec
• Jasmin Hamid, herečka
• Lotfi Nasib, hokejista

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Finští Tataři na Wikimedia Commons
• Suomen Islam-seurakunta