Filip Gorazd Martinek (* 23. května 1993 Kyjov) je filosof, teolog, husitský kněz, spisovatel, básník a původně akční umělec.
Život a působení
Narodil se v Kyjově, ale vyrůstal ve Strážnici, kde se zajímal o místní historii a folklor a kde také v roce 2013 absolvoval středoškolská studia grafického designu. Jako součást své praktické maturitní práce vydal sbírku básní Chrám. Na střední škole se začal zajímat o filosofii a také o strážnické pamětihodnosti. Jeho zájem pokračoval i při studiích na Vysokém učení technickém v Brně, kde v roce 2017 absolvoval obor Intermediální a digitální tvorba na Fakultě výtvarných umění v atelieru prof. Tomáše Rullera, pro něhož také pracoval. Během tohoto studia se účastnil velkého množství festivalů, výstav, přednášek a byl zapojen do výzkumu mezi Islandskou univerzitou a VUT. Svoji první přednášku na akademické půdě uskutečnil na Mezinárodní konferenci o intuici v Brně v roce 2015. Ve stejném roce stážoval v archivu České televize, kde se zabýval nevyřešenými otázkami bezpečnosti v období komunistické totality.
Díky setkání s prof. Tomášem Machulou se dostal ke studiu oboru Filosofie na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabýval se analytickou filosofií v její aristotelsko-scholastické podobě a následně realistickou fenomenologií. Skrze prof. Jaroslava Vokouna, který jej učil filosofii vědy, se dostal k hlubšímu studiu teologie (zde pod velkým vlivem Karla Skalického). V roce 2020 získal cenu rektora za mimořádné studijní výsledky a studium zakončil s červeným diplomem jako magistr filosofie. Roku 2024 se pak stal magistrem teologie.
Ve Strážnici se stal spolupracovníkem městského muzea. Jeho zájmem byla především péče o strážnickou synagogu, o níž vydal i knihu. Pořádal akci Noc kostelů, Červenou středu či popularizační přednášky o duchovních dějinách Strážnice. V letech 2018–2020 byl delegátem Jihočeské univerzity ve Studentské komoře Rady vysokých škol České republiky, kde byl členem Komise pro vědeckou činnost a Komise pro umělecké vysoké školy. Od roku 2020 se pod vedením Kaliopi Chamonikoly ve svém doktorském studiu na Katedře teorií a dějin umění FaVU VUT věnuje své disertační práci „Performativita jurodivosti jako filosoficko-teologická výzva“. Disertace propojuje religionistiku, teologii, filosofii, performance studies, teorii a dějiny umění a antropologická zkoumání. Napsal knihu o životě a díle strážnického malíře Františka Cundrly, která vyšla v roce 2021. Je členem správní rady městského muzea ve Strážnici a spolupracuje na projektech muzea v Hrubé Vrbce.
Roku 2021 přijal jáhenské a kněžské svěcení v Kostele Jana Husa a Jeronýma Pražského, mučedníků kostnických Církve československé husitské. Posléze byl ustanoven jako farář v Písku a administrátor excurrendo v Milevsku (2021–2022). Pastoračně působil v domově pro seniory a byl výrazně ekumenicky činný. Z plzeňské diecéze se poté přesunul do brněnské, kde působí jako pomocný kněz. Vrátil se do rodné Strážnice, kde pod volnou záštitou Církve československé husitské a s pohostinností Římskokatolické církve koná nedělní bohoslužby v místní kapli sv. Rocha. Ve své duchovenské práci klade důraz na eucharistickou úctu a přispívá do Českého zápasu (psal např. o katolické moderně).
Literární dílo
Knihy
- Mám ruce admirála (Knihy s úsměvem, 2023) – sbírka básní a konceptuálních děl z let 2013–2017
- Modlitba k Sofii (Malovaný kraj, 2022) – sbírka modliteb, meditací a zamyšlení, duchovních reflexí a jiných útvarů na pomezí duchovní tvorby a poezie[pozn. 1][1]
- Cundrla: zjevit obraz (Malovaný kraj, 2021)[2] – pojednává o životě a díle malíře a vysokoškolského učitele z Moravského Slovácka. Ač ve svém profesním životě cestoval mezi Strážnicí a Prahou, kde učil kresbu na Fakultě architektury ČVUT, vždy se vztahoval převážně ke svému rodnému kraji a městu.
- Historie a duchovnost synagogy ve Strážnici (Plzeňská diecéze CČSH, 2020)[3] – dílo vzniklé z popudu návštěvníků. Autor zde jako průvodce shromáždil původně základní informace pro informační letáčky turistům, až z této tvorby vznikla kniha.
- Chrám (Albert, 2013)[4] – ještě pod uměleckým pseudonymem Fidla, sbírka básní z let 2008–2013
Příspěvky v knihách
- MARTINEK, F. G. Arteakt srdce. In: EMINGER, Zdeněk Ambrož; MÍČKA, Roman; ŠTĚCH, František a VEBER, Tomáš (ed.). Je vám to pojem?: k 90. narozeninám Karla Skalického. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2024, s. 116–122.
Články
- příspěvky v časopise Strážničan[5]
- příspěvky v periodiku Český zápas[6]
- příspěvky v časopise Dingir[7]
- Pocta strážnickému malíři[8] (recenze)
- MARTINEK, F. G.: Lidská osoba jako imago Dei. Communio: časopis Starokatolické církve v ČR, č. 1/2020, s. 33–36.
- MARTINEK, F. G.: A Small Note on the Relationship Between Christianity and Performance (Art). In: Osičková, K. & Brinda, A. & Dlouhý, P (eds.). Remote Performance Art. Performance Crossings 2020 and the Disappearance of Live Performance. Praha: Cross Club – Cross Attic, 2021, s. 47–50.
Rozhovory pro periodika
- Kněz, či umělec? Martinek je obojím : MF Dnes Brno a jižní Morava, 10. 10. 2023
- Od studia designu k Bohu. Církev se musí zmodernizovat, říká mladý kněz : iDnes Brno[9]
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
