Filip Balek-Brodský
Narození	17. září 1871 Havlíčkův Brod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. října 1949 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Choť	Milka Balek-Brodská
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Balek-Brodský^{[p 1]}, původním jménem Filip Balek, psán též Ballek (17. září 1871 Havlíčkův Brod^[1] – 30. října 1949 Praha)^[2] byl český herec, dramatik, spisovatel a organizační pracovník. Jeho druhou manželkou byla filmová herečka Milka Balek-Brodská.

Narodil se v Havlíčkově Brodu (tehdy Německý Brod) v rodině místního kupce Jakuba Balleka a jeho manželky Bohumily, rozené Šmittové.^[1]

V mládí se živil jako herec. (Svoje zážitky popisoval v časopise Houpačka 5–7/1929.^[3] Tisk také zaznamenal jeho protiburšácké vystoupení roku 1898.)^[4] V roce 1902 vystupoval jako impresario houslisty Otto Šilhavého (1882–1962).^{[5][p 2]}

Mezi jeho záliby patřila dálková turistika, na kole absolvoval cesty z Prahy do Paříže a z Olomouce do Neapole, prošel pěšky velkou část Evropy. S manželkou procestoval na tandemu od dubna do září 1922 Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Španělsko a Švýcarsko.^[6] V roce 1924 oznámil svou cestu do Latinské Ameriky.^[7] Zážitky z cest zpracoval knižně.

Byl místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců.^[8]

Poprvé byl ženat s herečkou Marií Annou Balek-Brodskou, rozenou Hildebrandovou (1874–1906), svatba se konala ve Voticích 18. února 1896.^{[9][p 3]} Manželka žila nejméně od roku 1905 odloučeně.^[10] Dne 6. února 1906 ovdověl.^[11][12]

Dne 20. února 1916 se v Praze podruhé oženil s filmovou herečkou Matyldou (Milkou) Häuslerovou, známou pod novým příjmením Balek-Brodská.^[13]

S Milkou Balek-Brodskou žil již 10 let před svatbou, porodila mu dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (4. dubna 1911 až 9. listopadu 1916), kterou ihned po svatbě, dne 21. února 1916, legitimizoval. Miroslava zemřela v pěti letech v Berouně na udušení, jak konstatovala po úmrtí komise okresního soudu v Berouně.^[14] Druhá manželka ho přežila o dvanáct let.

Literárně byl činný zejména jako autor frašek nevysoké úrovně, kterých napsal okolo šedesáti; byl též autorem cestopisů o svých cestách. Hrál především vedlejší role, až na výjimky se jednalo o méně náročné filmy.^[2]

V letech 1924–1941 se objevil v epizodních rolích ve více než padesáti filmech, typicky jako hostinský, host apod. Mezi významnější z těchto filmů patří např.:

• 1927 Pražský kat (role hostinský)
• 1930 C. a k. polní maršálek (role návštěvník hospody U kanonu)
• 1931 Karel Havlíček Borovský (role hostinský)
• 1934 Hej rup! (role nezaměstnaný)
• 1939 Tulák Macoun (role porotce)
• 1940 Pohádka máje (role pan řídící)
• 1940 Babička (role komorník)
• 1941 Advokát chudých (role Kyprův klient)

• Tajemství myslivny (Tajemství Riegrovy stezky, Obraz ze života o 4 jednáních; Královské Vinohrady, Dolejší, 1921)
• Nebožtík (fraška o jednom jednán; Praha, Fr. Švejda, asi 1925)
• Trouba štěstím rodiny (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, asi 1925)
• Děti svých rodičů (Fraška o 1 jednání; Praha, Thalia, 1927)
• Dobrý žaludek (Zdravý nemocný, veselohra o 1 dějství; Praha-Královské Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928)
• Klíček k pokladně i k srdci (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)
• Muž s dvěma obličeji (Prohnaný Kazimír, veselohra o 1 jednání; Praha-Král. Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928)
• Příšerný zločin čili Ella, hop! (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)

• Bez halíře do Paříže (veselé příhody z cesty; V Praze, J. Svátek, 1923)
• Pěšky Evropou (30.000 kilometrů vážně prošel a žertovně vypravuje Filip Balek-Brodský; Praha, J. Svátek, 1923)
• Přes hory a doly (Kratochvílné rozpravy z cesty do Italie; Praha, Jan Svátek, 1925)
• Na manželském trakaři (kratochvilná cesta střední Evropou; Praha, J. Svátek, 1927)
• Všechny cesty vedou do Říma (Tutte le strade conducono a Roma) (Na obálce perokresba Jaroslava Panušky; V Praze, nákladem vlastním, 1938)

• Tajemství Riegrovy stezky (román z lesnického života ; V Milevsku , nákladem vlastním, 1936)
• Kouzlo filmu (choulostivá historie z filmového prostředí – o nadšencích bílého umění, o filmových hvězdách, oběžnicích, stálicích a kometách; V Praze, nákladem vlastním, 1937)
• Šašinec (Žertovný dobrodružný románek z pražského prostřed; V Praze, nákladem vlastním, 1939)
• Pod praporem umění (Román z hereckého života; V Praze, nákladem vlastním, 1941)

V průzkumu obecních knihoven z roku 1926 se Filip Balek–Brodský zařadil jako třetí nejpůjčovanější autor, za Aloisem Jiráskem a Karlem Václave Raisem. V počtu výpůjček se za něj zařadili dodnes slavní klasici jako Ignát Herrmann, Karel Klostermann, Alexandre Dumas, Jindřich Šimon Baar, Jules Verne a další. O čtyři roky později již jeho díla mezi nejčtenější nepatřila.^[15]

• FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodský Filip, s. 37. 

• Milka Balek-Brodská

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Filip Balek-Brodský