Narodil se v Havlíčkově Brodu (tehdy Německý Brod) v rodině místního kupce Jakuba Balleka a jeho manželky Bohumily, rozené Šmittové.[1]
V mládí se živil jako herec. (Svoje zážitky popisoval v časopise Houpačka 5–7/1929.[3] Tisk také zaznamenal jeho protiburšácké vystoupení roku 1898.)[4] V roce 1902 vystupoval jako impresario houslisty Otto Šilhavého (1882–1962).[5][p 2]
Mezi jeho záliby patřila dálková turistika, na kole absolvoval cesty z Prahy do Paříže a z Olomouce do Neapole, prošel pěšky velkou část Evropy. S manželkou procestoval na tandemu od dubna do září 1922 Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Španělsko a Švýcarsko.[6] V roce 1924 oznámil svou cestu do Latinské Ameriky.[7] Zážitky z cest zpracoval knižně.
Byl místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců.[8]
Rodinný život
Poprvé byl ženat s herečkou Marií Annou Balek-Brodskou, rozenou Hildebrandovou (1874–1906), svatba se konala ve Voticích 18. února 1896.[9][p 3] Manželka žila nejméně od roku 1905 odloučeně.[10] Dne 6. února 1906 ovdověl.[11][12]
Dne 20. února 1916 se v Praze podruhé oženil s filmovou herečkou Matyldou (Milkou) Häuslerovou, známou pod novým příjmením Balek-Brodská.[13]
S Milkou Balek-Brodskou žil již 10 let před svatbou, porodila mu dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (4. dubna 1911 až 9. listopadu 1916), kterou ihned po svatbě, dne 21. února 1916, legitimizoval. Miroslava zemřela v pěti letech v Berouně na udušení, jak konstatovala po úmrtí komise okresního soudu v Berouně.[14] Druhá manželka ho přežila o dvanáct let.
Dílo
Literárně byl činný zejména jako autor frašek nevysoké úrovně, kterých napsal okolo šedesáti; byl též autorem cestopisů o svých cestách. Hrál především vedlejší role, až na výjimky se jednalo o méně náročné filmy.[2]
Filmografie (výběr)
V letech 1924–1941 se objevil v epizodních rolích ve více než padesáti filmech, typicky jako hostinský, host apod. Mezi významnější z těchto filmů patří např.:
Klíček k pokladně i k srdci (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)
Muž s dvěma obličeji (Prohnaný Kazimír, veselohra o 1 jednání; Praha-Král. Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928)
Příšerný zločin čili Ella, hop! (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)
Cestopisy (výběr)
Bez halíře do Paříže (veselé příhody z cesty; V Praze, J. Svátek, 1923)
Pěšky Evropou (30.000 kilometrů vážně prošel a žertovně vypravuje Filip Balek-Brodský; Praha, J. Svátek, 1923)
Přes hory a doly (Kratochvílné rozpravy z cesty do Italie; Praha, Jan Svátek, 1925)
Na manželském trakaři (kratochvilná cesta střední Evropou; Praha, J. Svátek, 1927)
Všechny cesty vedou do Říma (Tutte le strade conducono a Roma) (Na obálce perokresba Jaroslava Panušky; V Praze, nákladem vlastním, 1938)
Jiné
Tajemství Riegrovy stezky (román z lesnického života ; V Milevsku , nákladem vlastním, 1936)
Kouzlo filmu (choulostivá historie z filmového prostředí – o nadšencích bílého umění, o filmových hvězdách, oběžnicích, stálicích a kometách; V Praze, nákladem vlastním, 1937)
Šašinec (Žertovný dobrodružný románek z pražského prostřed; V Praze, nákladem vlastním, 1939)
Pod praporem umění (Román z hereckého života; V Praze, nákladem vlastním, 1941)
Zajímavost
V průzkumu obecních knihoven z roku 1926 se Filip Balek–Brodský zařadil jako třetí nejpůjčovanější autor, za Aloisem Jiráskem a Karlem Václave Raisem. V počtu výpůjček se za něj zařadili dodnes slavní klasici jako Ignát Herrmann, Karel Klostermann, Alexandre Dumas, Jindřich Šimon Baar, Jules Verne a další. O čtyři roky později již jeho díla mezi nejčtenější nepatřila.[15]
Odkazy
Poznámky
↑Mylně psán též Bálek–Brodský a může tak být zaměněn s Františkem Bálkem, choreografem Divadla J. K. Tyla v Plzni v letech 1920–1922.
↑Miloš Fikejz uvádí v publikaci Český film, že byl od roku 1902 impresáriem Rudolfa Frimla, dobovými zdroji nepotvrzeno.
↑Protože snoubenci udali ve Voticích stejné bydliště, lze usuzovat, že Marie Hildebrandová byla členkou stejné kočovné společnosti jako Balek-Brodský.
Reference
↑ abMatrika narozených, Havlíčkův Brod 1867_1882, snímek 121 [online]. SOA Zámrsk [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-31.
↑ abFIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodský Filip, s. 37.
↑Matrika oddaných, Votice 1878-1897, snímek 210 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
↑Soupis pražských obyvatel: Ballek Filip [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
↑Matrika zemřelých, sv. Apolinář, 1904-1908, snímek 221 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
↑Policejní ředitelství I, konskripce, karton 12, obraz 606 [online]. Národní archiv [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
↑Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1914-1917, snímek 178 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
↑Matrika zemřelých, Beroun, 1913-1924, snímek 105 [online]. SOA Praha [cit. 2021-12-24]. Dostupné online.
↑SRBOVÁ, Veronika. Na kresách. „Hraničářský román“ Františka SokolaTůmy. Praha, 2012 [cit. 2020-04-18]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Eduard Kubů. s. 69–70. Dostupné online.
Literatura
FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodský Filip, s. 37.