Ferit α

Slitiny železa a uhlíku

Ferit α
  • Fáze slitiny železo–uhlík
  • Mikrostruktury
  • Oceli
  • Podle způsobu výroby
  • Nelegované až středně legované
  • Vysocelegované
  • Litiny

Ferit α nebo alfa ferit je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe α s krychlovou prostorově středěnou krystalovou mřížkou (BCC). V základní krystalové buňce feritu, kde je 8 atomů železa umístěných v rozích krychle, může být jeden atom uhlíku umístěn uprostřed. Maximální koncentrace uhlíku ve feritu je 0,022 hm. %.

Charakteristika

Ferit α je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa. To znamená, že atomy uhlíku se nacházejí v meziatomových prostorách krystalové mřížky železa α. Rozpustnost uhlíku v alfa železe je funkcí teploty (při konstantním tlaku). Nejvyšší rozpustnost uhlíku je při eutektoidní teplotě, což je teplota eutektoid polymorfní přeměny oceli – odpovídá teplotě asi 723 °C při normálním tlaku. Ferit α je při této teplotě nasycený při koncentraci uhlíku 0,022 hm. %.[1]. Při ochlazování oceli se rozpustnost uhlíku v alfa železe ještě zmenšuje a při teplotě 20 °C je obsah uhlíku řádově 10−7 %, tedy zanedbatelný. Přebytečný uhlík se při ochlazování z feritu vylučuje jako terciární cementit Fe3C. Krystaly feritu jsou světlé, za studena měkké a tvárné, těmito vlastnostmi se vyznačují i oceli s větším podílem feritu (nízkouhlíkové oceli).

Ferit je feromagnetický při teplotách nižších než 769 °C.[2] Právě tato složka dodává oceli a litině jejich magnetické vlastnosti. Při zvýšení teploty dojde k přeměně na paramagnetický ferit β. Nad teplotou Ac3 912 °C se mění krystalová mřížka z železa z prostorově středěné na plošně středěnou mřížku austenitu. Nad peritektickou teplotou 1394 °C se austenit transformuje opět na ferit, který se označuje jako ferit δ a který má stejnou strukturu jako ferit α.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfa ferit na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Iron-Carbon Phase Diagram, str. 3
  2. ↑ Hluchý et al., str. 57

Literatura

  • HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf, 2002. Strojírenská technologie. Lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Scientia. 173 s. ISBN 80-7183-265-0. [reference viz Hluchý et al.]. 
  • PACAL, Bohumil; DOLEŽAL, Pavel. Struktura slitin stabilní soustavy železo – uhlík (Fe – C) [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2006-11-20 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • 7. Slitiny železa a uhlíku [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2003-01-24 [cit. 2011-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06. 
  • Iron-Carbon Phase Diagram (a review) see Callister Chapter 9 [online]. University of Tennessee, Dept. of Materials Science and Engineering, 2004-05-28 [cit. 2011-07-15]. [reference viz Iron-Carbon Phase Diagram]. Dostupné v archivu. (angličtina) 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.